Permanentky Informace o vstupenkách Vstupenky online
OHLASY
5. března 2020

Další metou je Kolařík, usmívá se Novák po 800. utkání

Slavia sice svoji sérii proher v utkání proti Přerovu nezastavila, jedno jubileum však přesto oslavit mohla. Do svého 800. zápasu v sešívaném dresu totiž nastoupil kapitán Jan Novák! V rozhovoru po utkání se rozpovídal o nejsilnějších zážitcích v kariéře i cestě, která k historickému milníku vedla.

Může alespoň ten fakt, že jsi odehrál 800. zápas v dresu Slavie, mírnit smutek z porážky?

To nejde úplně srovnávat. Mrzí mě prohraný zápas, v němž by nám zisk bodu stačil na šestku, ale bohužel to nevyšlo. Každý do toho dal maximum, makali jsme, dřeli jsme, kluci do toho šli fakt po držce, ale nevyšlo to. Možná nějaká proměněná přesilovka navíc by se hodila. Musíme makat do posledního zápasu, který bude v Litoměřicích.

Za 800. zápas jsem určitě rád, je pro mě čest takhle dlouho oblékat dres Slavie a doufám, že ho nějaký čas ještě oblékat budu. Je to pro mě obrovská čest.

Před zápasem jsi dostal připomínkový dres s číslem 800. Kam si ho dáš?

Nějaké takové dresy jsem už dostal, musím na to někde vymyslet místo. Téhle mety si, stejně jako těch předchozích, velmi vážím. Je skvělé dosáhnout takto velkého čísla v klubu, jako je Slavie. Dres si určitě vyvěsím někam na viditelné místo.

Víš, kdo je v tabulce odehraných zápasů v sešívaném dresu před tebou?

Určitě Pavel Kolařík. Potkávám ho tady každý den a každý den si vzpomenu na to drastické číslo odehraných zápasů, co má.

1122.

To je ještě horší, než jsem si myslel (smích). Tak je to asi delší meta, ne? Člověk rád překonává další cíle a mety. Já mezi takové lidi určitě patřím, vždycky jsem si dával cíle a mety a vždycky mě to hnalo dopředu. Teď mě může hnát tahle meta.

Druhý je s 1013 zápasy Petr Kadlec, třetí s 812 Marek Tomica.

Tak na Marka bych teoreticky ještě mohl dosáhnout (smích). Každopádně se budu snažit odehrát ve Slavii ještě další zápasy, jít do nich naplno a odvést klubu maximum.

Když jsi po sezóně 2014/15 odcházel na Slovensko, pomyslel by sis, že se vrátíš a odehraješ přes 200 zápasů?

Moc jsem si to přál. Bylo mým snem tady hrát, pracovat a nosit na prsou slávistickou hvězdu. Byl jsem rád, že to vyšlo a já jsem se vrátil. A budu se snažit přidat ještě další utkání.

Pojďme se vrátit na začátek tvé cesty k 800 zápasům v sešívaném dresu. Vzpomeneš si ještě na sezónu 1997/98, v níž sis poprvé sešívaný dres oblékl? Za jakých okolností se tehdy vůbec upekl tvůj příchod?

Byli tady Tomáš Herstus a Jarda Látal, kteří se střídali v manažerské funkci. Jeden to nakousl, druhý to dotáhl a v roce 1997 jsem se tu objevil. Šel jsem do přípravy s A-týmem a byla tu super parta mladých kluků, kteří byli ve stejném ročníku jako já. Někteří ještě pořád hrají – vlastně už jenom Tomáš Divíšek –, ale ostatní měli dobré kariéry.

První sezónu jsem moc zápasů neodehrál, ale pak se to začalo zvedat. Dohrávali jsme taky play-off s juniorkou a vyhráli jsme nějaké juniorské tituly. Pomalu jsem se začal dostávat do áčka. Pak jsem tu odehrál strašně moc zápasů. Přišly nějaké změny, chtěl jsem si vyzkoušet něco jiného, pak se nedařilo, pak jsem šel jinam, ale byl jsem rád, že jsem se mohl vrátit, a jsem rád, že mi drží zdraví. Nejvíce musím poděkovat rodičům, kteří mě k hokeji vždycky vedli a celou dobu mě maximálně podporovali a podporují. Bez nich bych se k téhle metě nedostal.

Když se zeptám na úspěchy, odpověď je asi jasná: dva tituly. Jaké byly ale největší zápasy tvé kariéry? Jsou to ta dvě sedmá finálová utkání?

Asi jo, pocit vítězství všechno převáží. Pak byly těžké zápasy, které nevyšly, byly zápasy, kdy jsme spadli z extraligy. Všechno ale převáží pocit z výhry. Hráči hrají hokej, aby vyhrávali, a já nejsem jiný. Chci vyhrávat. A když člověk něco vyhraje, něčeho po sakra dlouhé cestě dosáhne, zapíše se mu to hlavy. Na to nezapomene. Myšlenky na vítězství a tituly určitě převažují. Jsem rád, že jsem u toho mohl být.

„Bylo mým snem tady hrát, pracovat a nosit na prsou slávistickou hvězdu.“

Ve finálové sérii v roce 2003 jste vedli 3:1 proti Pardubicím, nakonec jste ale museli odehrát sedmé utkání. Vybavíš si, s jakými pocity jste do něho šli?

To si přesně pamatuju. V tom zápase dával Supíno (Michal Sup) gól na 1:0 a vyhráli jsme. Přijeli jsme do Pardubic a v kabině jsme si řekli: pánové, hrábneme do toho, protože tady na tom stole chceme vidět pohár. Vyšlo to. A byli u toho hráči, kteří tu visí u stropu.

Po obou titulech jste postoupili znovu do finále, ale prohráli jste…

Tam byl Zlín a Karlovy Vary, že jo?

Přesně tak. Pamatuješ, že jsi proti Zlínu ve finále 2004 dával vítězný gól v prodloužení prvního zápasu?

Pamatuju! Já jsem těch gólů tolik nedal. Všechny si nepamatuju, ale některé stoprocentně ano. Prohrané zápasy patří mezi bolestivé zážitky, ale tak to v hokeji chodí. Jsou hráči, kteří hráli dlouhou kariéru, ale nikdy ve finále nebyli. Já jsem v něm byl víckrát a někdy jsem byl zlatej, někdy stříbrnej.

Během druhé mistrovské sezóny 2007/08 sis vyzkoušel Švédsko (Skelleftea) a Finsko (Kärpät), ale pak ses vrátil do Slavie a vyhrál mistrovský titul. Hektický ročník, že?

Do Švédska jsem odcházel jako střelec, ale moc jsem si tam nezastřílel, možná tak na golfu (smích). Odehrál jsem deset zápasů a šel jsem do Oulu, kde byla dobrá parta. Byl tam ale přetlak cizinců, trochu jsme se tam protáčeli a úplně jsem taky nezářil. Měl jsem možnost se vrátit do Slavie, vrátil se, byl jsem přivítanej a najednou bum! A on z toho byl titul. Skvělá sezóna.

Jinak jsi ale většinu sezón strávil v Česku. Nelitoval jsi někdy toho, že sis zahraniční angažmá nevyzkoušel na delší dobu?

Jsem rád, že jsem si to vyzkoušel. Určitě nejsem typ hráče, který odehraje všechny sezóny v Česku a pak řekne, že se mu nikam nechtělo a že chtěl být doma. Já jsem si to chtěl vyzkoušet a vyzkoušel jsem si to. Rusko, Švédsko, Finsko, Itálie, Rakousko, Slovensko. Jsem určitě rád, že jsem si to prožil. Viděl jsem kus světa, zažil jsem jinou kulturu a jsem spokojenej. Asi víc, než když bych byl na jednom místě, seděl na zadku a říkal si, že jsem si nic nevyzkoušel.

Ty jsi během kariéry hrál s celou řadou obránců. Vypíchnul bys nějakého?

Asi musím – Petra Kadlece a Pavla Kolaříka. Těch obránců bylo strašně moc – začínal jsem s Robertem Kostkou, byl tu Andrej Jakovenko. Z té staré gardy tu bylo hodně hráčů, ale i v nové éře si na mnoho rád vzpomenu. Ale Pavla Kolaříka a Petra Kadlece bych vyzdvihl. Hráli jsme spolu v přesilovkách, s Koláčem mám neskutečné zážitky. Oba jsou ikonami Slavie a jsem rád, že jsem si s nimi mohl zahrát.

„Vrátil jsem se do Slavie, byl jsem přivítanej a najednou bum! A on z toho byl titul.“

Zahrál sis i za národní tým na MS 2004.

Pravda! Jarda Špaček, Roman Hamrlík, ikony NHL. Skvělí hráči.

Domácí mistrovství musí také patřit mezi tvé největší zážitky, že?

To byl super zážitek. Žila tím celá republika, lidi chodili a všichni pro to udělali maximum. Nerad vzpomínám na ticho po prohraných nájezdech ve čtvrtfinále s USA – člověk by tam pomalu slyšel prdnout malé dítě. To je špatný zážitek. Ale jsem určitě rád, že jsem měl příležitost potkat skvělé hráče jako Jardu Jágra, Martina Ručínského, Petra Průchu, Martina Straku. Ani nejdou všichni vyjmenovat. To je nezapomenutelné.

Kolik utkání ještě přidáš?

Rád bych nějaké přidal. Doufám, že se se Slavií domluvíme na spolupráci. Nemám v plánu končit a určitě nějaké zápasy přidat chci. Rád bych byl i nadále týmu platný.

Jeden zápas určitě přidáš, a to v sobotu proti Litoměřicím. Bude to utkání o všechno?

Bude sakra důležité. Je to o šestku a my musíme udělat bod. Měli jsme to v rukávu docela dlouho, ale bohužel jsme teď prohráli sedm zápasů. Dáme do toho všechno, nějak se zmobilizujeme. Všichni, co mají ruce a nohy, nastoupí a budeme se rvát o to, abychom tu šestku udělali. Zaslouží si to tady všichni, počínaje vedením, hráči, fanoušky a všemi, kdo se na tom podílejí a chodí tu na hokej. Všem hlavně děkujeme za to, že nás chodí podporovat. Jsme vděční, že před nimi můžeme hrát.

Autor Šimon Rogner
Nepřehlédněte
A-TÝM 8.4.2020

Slavii povede Martin Štrba. Asistentem bude Jiří Doležal, u gólmanů zůstává Roman Málek

Novým trenérem sešívaných hokejistů se stal Martin Štrba. Čtyřiačtyřicetiletý kouč vedl naposledy v Chance lize Chomutov, předtím působil jako asistent trenéra v Českých Budějovicích, kde zároveň ...

Číst více
MLÁDEŽ 7.4.2020

Mladí slávisté trénují doma, vymysleli i netradiční video

Sešívaná mládež nezahálí ani v době karantény a připravuje se na novou hokejovou sezonu. Druháci a třeťáci připravili společně se svými trenéry zajímavé video. Mrkněte na něj v článku.

Číst více
A-TÝM 7.4.2020

Slavia ladí podobu kádru pro nadcházející sezonu

Přestože mimořádná opatření nedovolila dohrát play-off Chance ligy ani uspořádat některé posezonní aktivity, přípravy na nadcházející ročník jsou v plném proudu. Intenzivně se pracuje samozřejmě i na ...

Číst více
A-TÝM 5.4.2020

Příprava asi v normální podobě nezačne, říká Veber. Chce přivést útočníky

Slavia postoupila v předčasně skončeném ročníku do nadstavby a až do posledních chvil se držela v šestce zajišťující čtvrtfinále. Závěr sezony se však sešívaným nepovedl. „Šňůra porážek na konci ...

Číst více