Kdo si neužije první místo, není normální, směje se Havránek

Štěpán Havránek strávil první sezónu v Edenu po přesunu do Prahy „Když hrajete nahoře, tak se hokejem prostě jen bavíte, obzvlášť, když to klape i mimo led," chválí si slávistický bek, který bude ve Slavii pokračovat i v příštím ročníku. V rozhovoru mluví ale i o vynucené pauze na startu sezóny a aktuálním volnu, které tráví převážně s dcerou.

Vzpomeňme první místo Slavie po základní části. Jak sis to užíval?
Myslím si, že člověk, který si tohle neužije, není normální. Je příjemný nemuset řešit, co se stane, když prohrajeme zápas, jestli náhodou nesestoupíme. A s tím souvisí i to, že když hrajete nahoře, tak se tím hokejem prostě jenom bavíte, zvlášť když to šlape i mimo led.

A jak moc stále ještě bolí prohrané play-off se Zlínem?
Každý si představoval, že postoupíme, a samozřejmě po prvním zápase, kdy jsme je přejeli 3:0, jsme byli namlsaní. Ale nalijme si čistého vína, Zlín má velice dobrý a zkušený tým, rozhodně nebyl dole jako na začátku sezony. Ovšem myslím, že kromě druhého zápasu jsme s nimi hráli vyrovnaný hokej a v některých herních aspektech jsme byli i lepší. Bohužel Zlín byl nakonec šťastnějším týmem.

Před sezónou ses přesunul z Frýdku do Prahy, jak ses sžil s hlavním městem?
Na tuhle otázku vždycky odpovídám tak, že jsem měl rád větší klid. Praha je na mě hodně hektická, ale na druhou stranu je tady spousta vyžití pro dceru.

A co ti pomáhá? Protože na Slavii budeš pokračovat dál, klub na tebe uplatnil opci.
Parta na zimáku. A teď nemyslím jenom kabina, ale celkově kompletní realizační tým. Všechno funguje na jedničku, každý je ochotný komukoli pomoct s jakýmkoli problémem. Navíc všichni dokážou podržet a pořád se snaží vymýšlet něco, aby tým co nejlépe fungoval.

O komplikaci na startu sezóny

Vraťme se ještě na začátek sezóny k tobě. Tým šlapal, tobě se dařilo, ale ve třetím kole přišel další otřes mozku. To muselo být velice nepříjemné...
Nebylo to mě vůbec jednoduché, zvlášť proto, že jsem se celou přípravu i první dva zápasy sezony, které jsem odehrál, cítil skvěle. A pak přijde zranění, je těžké se do toho dostat zpět, zvlášť když to kluci skvěle rozjeli.

Štěpán Havránek proti Zlínu

Když ses zotavoval, koukal jsi na zápasy? Protože nejen hokejisté, říkají, že během zranění na sport často ani nemůžou koukat, jak moc by si přáli být zpátky.
Na zápasy jsem se normálně díval. Ale každý den jsem byl v Edenu na zimáku a dělal cvičení na kognitivní a smyslové funkce, a to se mi na kluky koukalo strašně těžce, jak chodí na led a já nemůžu. Nebo když slavili vyhraný zápas, tak jsem u toho nemohl být stoprocentně s nimi, což mi bylo taky líto.

Zmínil jsi, že otřesů mozku už jsi měl několik. Propisuje se to nějak? například, co se týče opatrnosti…
Rád bych řekl, že se to nepodepsalo. Dřív jsem s tím nikdy problém neměl, ale pak člověk založí rodinu a kouká se na to jinak. Ale zase to není tak, že bych měl nějaký blok nebo že bych před každým soubojem přemýšlel nad tím, co se může stát. Po zranění jdu vždy na led tak, abych byl připravený jak fyzicky, tak psychicky.

Čím vyplníš čas ve volnu?
Dennodenně chodíme s malou do parků a do herniček. Nezdá se to, ale posadit malé dítě padesátkrát do houpačky je trénink sám o sobě, takže pohybu mám vždycky dost (smích). Rád si taky zahraju tenis nebo padel.

Plánujete s rodinkou i nějakou dovolenou?
Chtěli jsme, ale manželce se blíží termín porodu, tak uvidíme.