Mám radost, že jádro týmu zůstává. Příště půjdeme dál, věří Žovinec

V právě skončené sezóně byl jediným hráčem Slavie, který nastoupil do všech zápasů. Dušan Žovinec se ve svém prvním roce v Edenu stal oporou zadních řad sešívaných. „Nejvíc je pro mě parta, kterou tu máme. Věřím, že to v příštím ročníku dotáhneme ještě dál,“ říká třicetiletý bek v rozhovoru.

Jak se ti líbila první sezóna ve slávistickém dresu?
Před sezónou jsem byl nabídkou od Slavie nadšený. Mám tady blízko rodinu, a to bylo základem, abych byl doma a blízko nich. Smlouvu mám ještě minimálně na jeden rok a věřím, že v příštím ročníku to dotáhneme ještě dál.

Co se ti na této sezóně nejvíc líbilo?
Pro mě je nejvíc parta, kterou tady máme. Mám radost z toho, že by jádro týmu mělo zůstat i do příštího ročníku. Správná parta je vždycky základ úspěchu a toho, aby vše dobře klapalo. Na začátku ligového ročníku se nám bohužel nedařilo a měli jsme krizi, ale právě společně jsme to překonali. Vždycky říkám, že všechno špatné je pro něco dobré. Do příště se z toho můžeme poučit a vyvarovat se tomu.

Kdyby vám někdo na konci listopadu řekl, že budete hrát v předkole play-off, bral bys to?
Určitě jo. Minulý rok jsem nezažil v Porubě úplně povedenou sezónu, ačkoliv ta předtím ještě úspěšná byla. Po přestupu do Slavie bylo trošku depresivní, když se nám tolik nedařilo, nikdo z hráčů něco podobného samozřejmě nechce. V té době bych byl s předkolem určitě spokojený.

V prosinci jste začali pravidelně vyhrávat a dostali jste se z předposledního místa až do středu tabulky. Čím to bylo?
Do Slavie přišel trenér, který nám nastolil a vysvětlil taktiku v každém detailu. My jsme to pilovali a věřili jsme tomu. S postupem času to začalo výborně fungovat.

Změnily se postupem ročníku vaše ambice na umístění?
Dali jsme si předsezónní cíl, že bychom chtěli dosáhnout play-off nebo aspoň předkola. Když už jsme se nakonec z desátého místa do předkola dostali, tak jsme to nezvládli po fyzické a psychické stránce, protože jsme se najednou chtěli dostat ještě výš a výš.

Co myslíš tou psychickou stránkou?
Vyhráli jsme třeba tři zápasy a pak se jednou nezadařilo a zase jsme spadli, protože jsme neměli bodový polštářek. Na týmu i psychice se to pak podepíše. Chtěli jsme top šestku, kde nebyl prostor na chyby, což nevyšlo. Vzhledem k průběhu sezóny si myslím, že předkolo je taky super.

V předkole jste se pak utkali s Jihlavou. Co chybělo k úspěchu?
Věděli jsme, že Jihlava je silné mužstvo, že je to tým, který má základní kostru pár let stejnou, a že vyřazovací boje umí hrát. Soupeř to byl hratelný, ale my jsme si to prohráli sami. Dělali jsme velké množství zbytečných chyb a nedokázali jsme vstřelit branku. Jsem toho názoru, že nás nepřehráli, bylo to spíš, myslím si, hlavně o nás.

Milníku 600 zápasů jsem si všiml, přiznává Žovinec

I s předkolem jsi zaznamenal sedm gólů a čtrnáct asistencí a šlo o jeden z tvých nejbodovějších ročníků. Jak jsi byl spokojený se svými výkony?
Potvrdil jsem svoje osobní statistiky z loňska, za což jsem rád. Je super, když hráč může svému týmu pomoct body a podepsat se svým odkazem pod týmové výkony.

V této sezóně jsi také odehrál svůj 600. zápas v dospělém hokeji. Je to pro tebe velké číslo?
Je to už velké číslo a jsem za něj rád. Nijak zvlášť jsem to neslavil, ale všiml jsem si toho, že už je to 600 a že to letí stále nahoru (směje se).

A na kolik dalších to ještě vidíš? Dočkáme se tisíce?
Doufám, že budu moct hrát hokej ještě co nejdéle. Tisícovka by byla hezká, ale uvidíme, co bude.

Během sezóny jsi „vystřídal“ v obranné dvojici několik kolegů, v poslední době to byli zejména Karel Křepelka nebo Šimon Szathmáry. Jak se ti s nimi hrálo?
Velmi dobře se mi hrálo se všemi, se kterými jsem letos mohl nastoupit. Něma (Dominik Němeček) je mladý a pro Slavii velice perspektivní hokejista. U Karla Křepelky je to stejné s rozdílem, že měl střídavé starty z Mladé Boleslavi. Se Šimonem, se kterým jsme se už dřív potkali v Porubě, jsme si taky rozuměli.

Byla hra s nimi v něčem specifická?
Kluci jsou všichni tři více ofenzivně ladění, takže jsme se akorát museli vždy domluvit, kdo se bude více vytahovat a kdo to bude v zadních řadách zajišťovat.

Jak jste během roku vnímali podporu fanoušků?
Dlouho jsem ze strany fanoušků nezažil to, co tady ve Slavii, když se nám nedařilo. Na začátku nám nevyšly dva, možná tři měsíce a fanoušci pořád věřili a fandili. Koukal jsem se i na sociální sítě, co tam lidi píšou, a nikdo nenadával, což pro mě bylo milé překvapení. V jiných klubech, kde jsem působil, jsem takové věci zažil, tehdy by fanoušci některé hráče rovnou raději vyhodili, ale ve Slavii ne. Kéž by takových fanoušků bylo více. Další věcí, které si vážím, je to, že i na venkovní zápasy nás vždy přijela podpořit skupina alespoň třeba pěti fanoušků, vždycky tam prostě někdo byl.

Popsal bys nám, co pro hráče, jako si ty, následuje nyní po sezóně?
Teď nás čeká odpočinek, zhruba dva týdny si dáme volno, většina kluků bude nejspíš hrát někde fotbal, aby se udržovali v kondici. Prvního května pak opět začne příprava a vše půjde zase od začátku.

Bude něco, na co budeš mít díky volnu více času?
Budu mít více energie a času na rodinu a na děti, takže se budu chtít věnovat hlavně jim.