Našli jsme cestu, po které musíme jít, říká Klikorka

Slávisté po nepovedené první třetině dokázali v Sokolově obrátit skóre z 0:2 na 4:3. Jedním gólem a dvěma asistencemi k vítězství přispěl Karel Klikorka. „Kontaktním gólem jsme se chytli a začali jsme pracovat tak, jak jsme měli,“ zhodnotil obránce v rozhovoru, kde mluví o vlastních výkonech nebo svých oblíbených bonbonech.

Karle, předvedli jste obrat z dvoubrankového manka. Co za ním podle tebe stojí?
První třetina nebyla z naší strany ideální, jelikož jsme po deseti minutách začali hrát něco, co jsme nechtěli. K tomu jsme si něco řekli, pak jsme dali kontaktní gól, čímž jsme se chytli a začali jsme pracovat tak, jak jsme měli.

Kdy jste uvěřili, že už zápas ubojujete do vítězného konce?
Já bych věřil, i kdybychom prohrávali 0:5, protože jsme v situaci, v jaké jsme. Teď jsme našli cestu, po které se snažíme jít. Snažím se věřit vždycky a za jakéhokoliv stavu a nic nevzdávat. Nicméně ve chvíli, kdy jsme dali kontaktní gól, tak to samozřejmě bylo hned lepší než 0:2.

Zdá se, že ti funguje spolupráce s Robinem Všetečkou, kterému jsi v zápase asistoval u dvou branek a nahrával jsi mu i na gólovou střelu v duelu proti Porubě…
Hraje se mi s ním dobře, ale není to jen o Všéťovi nebo o mně. Je to o celé pětce, protože u všech gólů má obrovský podíl. Jára Brož výborně clonil u prvního gólu, kluci pak skvěle vybojovali puk, který byl jasně na čepeli a byl by vyhozený. Musím říct, že celá lajna odvádí fantastickou práci a jsem za to moc rád. A samozřejmě jsem rád, že to tam teď Robinovi padá a že z toho celý tým těží, získáváme body. Tam, kde je potřeba, aby stál, tak vždycky je a je to fakt dobrý.

Ještě nedávno jsi byl sedmým obráncem, teď ale opět nastupuješ v první obranné dvojici. Co se změnilo?
V tu chvíli to tak trenéři vyhodnotili, já jsem to musel přijmout tak, jak to bylo. Snažil jsem se pracovat, makat a zlepšovat. Spoustu věcí jsem si samozřejmě i uvědomil. Jsem moc rád za příležitost, kterou jsem teď dostal. A snažím se ji co nejvíce zúročit.

Trápilo tě, když jsi byl sedmým bekem a do hry ses příliš nedostal?
Samozřejmě. Sezóna se od začátku úplně nevyvíjela tak, jak jsem si představoval, to je jasné. Nicméně jsem chtěl hlavně pomoct Slavii, protože to je pro mě, jak už jsem zmiňoval hodněkrát, opravdu srdcová záležitost a moc mi na klubu záleží. Takže jsem moc rád za to, že teď můžu pomáhat k výhrám a být pro tým tam, kde mám být.

Jak pracuješ právě v náročnějších obdobích s psychikou? Ta je přece jen pro dobré výkony na ledě podstatná.
Když bylo horší období, tak to samozřejmě bylo hodně náročné. Ještě to těžké bude, ale věřím, že teď jsme opravdu našli cestu, po které máme jít. Musím říct, že v těžších chvílích mi moc pomáhá můj táta. Dá se říct, že třeba dvě i tři hodiny denně jsem s ním rozebíral různé věci. Občas se mi to samozřejmě nechce poslouchat, ale musím říct, že je moje největší opora a hodně mě v těchto věcech drží. Nechci ale zapomenout zmínit všechny z mé rodiny, protože všichni mi fandí a podporují mě, čehož si moc vážím.

V lednu jste zatím z jedenácti zápasů šestkrát zvítězili, dostáváte i méně gólů než dřív. Dokážeš říct, co konkrétního za tímto zlepšením výkonů stojí nebo je to více věcí dohromady?
Řekl bych, že jsme lehce pozměnili hru v tom stylu, že předtím jsme chtěli hrát hodně ofenzivně a dařilo se nám to, ale dostávali jsme pak hloupé góly a moc jsme nepomáhali gólmanům. Celkově to bylo zkrátka těžké, takže jsme na tom už byli docela dost bledě. Pak jsme si řekli co a jak, našli jsme tu cestu, a jak jsem už říkal, musíme tou cestou jít a tahat, i když to bolí. Musíme ale zkrátka sklopit uši a makat pro Slavii.

Tohle utkání jste odmakali a máš na tom podíl i ty. Dostal jsi za odměnu od fanoušků nějaké bonbonky?
Ano, moc všem fanouškům děkujeme! Jsou vždycky moc dobré. A já vím, že teď se ke mně dostaly omylem, ale dvoje jsem chytil na domácích zápasech a moc si to užívám. Miluju děkovačky! Ještě si pamatuju, když jsem tam ve třinácti seděl, fandil a tleskal. Fanouškům patří obrovské díky a doufám, že budou chodit víc a víc a sezóna se obrátí k lepšímu.

A na odlehčení na závěr: kdyby sis mohl říct o bonbony na přání, jaké by to byly?
No, kdyby už byly specifické, tak je určitě chytí zrovna někdo jiný. (smích) To je takový naschvál, to se tak stává. My jsme ale samozřejmě rádi za všechny, nezažil jsem to nikde jinde než tady na Slavii a je to opravdu super. Nicméně, jestli mám teda říct, tak miluju Kinder Schoko-Bons, ale ty jsou drahé, takže ať za ně nikdo zbytečně neutrácí… ale kdyby přece jen někdo chtěl, tak já si pro ně přijedu. (smích)

View this post on Instagram

A post shared by HC Slavia Praha (@hcslavia)