O sportu se doma bavíme každý den, říká Kuťák. Jaké prvky využívá v přípravě?

Filip Kuťák ve své první sezoně v sešívaném dresu zazářil a za své výkony si vysloužil novou smlouvu. V rozhovoru se ohlíží nejen za uplynulým ročníkem, ale zároveň produktivní forvard přibližuje, jak probíhá jeho letní příprava, a také představuje svou každoroční letní vášeň.

Filipe, máš za sebou první sezonu ve Slavii, jak ji s odstupem času hodnotíš?

Určitě kladně! Jak z týmového hlediska, tak z toho osobního. Ve Slavii jsem dostal velké množství prostoru. Hrál jsem ve všech herních situacích a průměrný čas na ledě byl okolo dvaceti minut. Myslím si, že jsem důvěru trenérů proměnil v docela dost kanadských bodů a troufám si říct, že to pro mě byla průlomová sezona.

Co se týká týmového hlediska, tak spoluhráči byli skvělí. Myslím si, že v létě před minulou sezonou nikdo neočekával, že bychom se mohli prát o takové příčky v tabulce. V předsezonních prognózách nás tipovali na dvanácté místo, ale my jsme věřili, že dokážeme veřejnost přesvědčit o opaku.

Po úvodní části sezony jsme byli na pátém místě, po nadstavbě sedmí, dokázali jsme porazit dvakrát Motor, měli jsme úspěšnou šňůru osmi vítězných zápasů. Jediná kaňka byla nepovedená část v závěru sezony. Věřím, že to bylo ku prospěchu věci a že jsme nabrali z této nepříznivé série spoustu zkušenosti, které dokážeme zužitkovat v nadcházející sezoně.

Čím si vysvětluješ, že se ti sezona tak povedla?

Věřil jsem z osobního pohledu, že to byla otázka času, kdy dostanu prostor a že když nedej bože udělám nějakou chybu a mě trenér podrží, což je velice důležité, tak můj útočný potenciál se projeví. A taky se tak stalo. Já na tom usilovně pracuji už hodně dlouho. Některým hokejistům dělá potíže přechod z juniorského do seniorského hokeje. To byl přesně můj případ. Ta cesta nebyla jednoduchá, ale nevzdal jsem se a každodenní prací a pílí jsem to dokázal zlomit.

Slavia prochází od minulého roku obrozením. Přišel nový majitel Standa Tichý, kteří společně s manažerem panem Veberem nastolili novou vizi, kdy klub sází zejména na své mladé odchovance, kteří jsou proloženi zkušenými hráči. Vše si skvěle sedlo i s realizačním týmem, který v Edenu uplynulou sezonu působil.

Zdobila vás po celý ročník dobrá parta v kabině, jaký to mělo vliv na týmové výkony?

Celý tým skvěle šlapal a nebyl jediný hráč, který by nějak vybočoval. Myslím si, že naše zápasy to hodně pozitivně ovlivnilo. Kolikrát jsme před zápasem ustoupili od tradičního rituálu, kdy se pouští hudba. Komunikovali jsme mezi sebou a připravovali se na zápas tímto způsobem. Atmosféra byla uvolněnější a těsně před začátkem také soustředěnější. Na ledě jsme pak makali jeden za druhého a navzájem jsme se na sebe mohli spolehnout.

Se Slavií jsi podepsal novou smlouvu, jak si této možnosti vážíš?

Vážím si toho hrozně moc! Slavia je stále v hokejové Evropě velký pojem. Pamatuji si, když mi bylo deset jedenáct let, že nás táta spoluhráče bral často do O2 areny, když tam Slavia hrála extraligu. Fandili jsme a byli jsme jako u vytržení, když jsme mohli oslavovat vítězství. Koukali jsme tam na Honzu Nováka nebo na Jirku Doležala. Nyní s nimi mohu nastupovat a být jedním ze slávistických hráčů. Za to jsem velice rád.

Od nové sezony stane na trenérském postu Martin Štrba s Jiřím Doležalem, jak se na spolupráci s obměněným realizačním týmem těšíš?

Těším se moc. Během prvních několika dní letní přípravy jsem měl možnost poznat oba nové trenéry. Vím, že to byli skvělí útočníci s úspěšnými kariérami. Oba jsou držitelé extraligového titulu. Pan Doležal navíc čtyřnásobný držitel bronzové medaile z mistrovství světa.

Myslím, že mě a ostatním klukům budou mít co předat. Jak jsem zjistil, tak oba trenéři jsou vítězné typy, které nám chtějí vnutit vítěznou mentalitu. Věřím, že společně uděláme nadcházející sezonu pro sešívané příznivce atraktivní.

V uplynulé sezoně vás zastavil v předkole play-off nouzový stav, budete mít v nové sezoně speciální motivaci se do play-off znovu dostat a poprat se o nejvyšší příčky?

Bylo trochu mrzuté, že play-off skončilo takovým způsobem. Neřekl bych, že budeme mít speciální motivaci. Vždycky jdeme v rámci nějakých možností do sezony s tím, že chceme být úspěšní. Jak jsme se přesvědčili minulý rok, tak tým na to rozhodně máme. Věřím, že to potvrdíme a budeme divákům v Edenu nabízet takový hokej, který je bude bavit.

Rodina je pro mě základ, říká Kuťák

Pocházíš ze sportovní rodiny, nabízí se otázka, jestli se doma řeší něco jiného než sport?

Sport je v naší rodině samozřejmě na denním pořádku. Když je člověk úspěšný, tak je příjemné o sportu mluvit. Byly však doby, kdy se příliš nedařilo a debata nebyla v příjemné atmosféře.

V rodinném kruhu ale řešíme i jiné věci. Přes sezonu doma moc času nestrávím, protože jsem v Praze, ale teď po sezoně jsem byl dva měsíce doma. Převážně byl každý z členů rodiny ve své místnosti a řešil si svoje záležitosti. Já si to ale užíval, protože se máma s tátou o mě starali. Jsem za to moc rád, že si mohu po sezoně odpočinout u rodiny. Víkendy trávíme u babičky, kde se sejde celá rodina. Je to hrozně příjemný pocit, když může být člověk s rodinou pohromadě.

Tatínek hrál dlouhou dobu fotbal, ty jsi přesto tíhl k hokeji. Bylo těžké rodiče přesvědčit, aby tě dali na hokej?

Ve školce jsem měl kamaráda, který se učil bruslit. Navíc k nám do školky přišli zástupci z hradeckého hokejového klubu s náborovými letáky a hledali malé hokejisty. Když jsem věděl, že kamarád bruslí a hraje hokej, tak jsem chtěl hrát také. Přišel jsem za rodiči, kteří neváhali a vzali mě na zimní stadion.

Zrovna nedávno jsem se táty ptal, jak vnímal moje začátky s hokejem. Myslel si, že mě to nebude bavit a že se fotbal později prosadí. U hokeje jsem ale zůstal a myslím, že to byla dobrá volba. Táta je nyní mým největším fanouškem. Podporuje mě celá rodina a vytváří mi podmínky, abych se mohl soustředit pouze na hokej.

Bratr David si zahrál ve fotbale i druhou ligu, podporujete se navzájem ve sportovních aktivitách?

Ve sportu se podporujeme. Bratři tedy již profesionálně nesportují a věnují se svým zaměstnáním. Nejen David se dostal ve svém sportu hodně vysoko. Musím zmínit i bratra Martina, který hraje golf a hraje ho velmi dobře s velmi nízkým hendikepem. I táta hraje golf, takže když je přes léto trocha volného času, tak se společně sejdeme na odpališti.

S Davidem zase občas hrajeme tenis. Doma navíc máme pingpongový stůl, takže je o zábavu postaráno. Rodina je pro mě základ a jsem velice vděčný za to, že mě podporují a rád bych jim touto cestou poděkoval.

Na kombinaci inline hokeje a CrossFitu nedám dopustit, tvrdí Kuťák

Věnuješ se také inline hokeji, co tě na tomto sportu zaujalo?

Když jsem byl malý, tak už se v Hradci Králové, kde jsem vyrůstal, inline hokej hrál. Tenkrát bylo ještě docela dost mládežnických kategorií. Hrálo to více kluků než dnes. Inline jsem začal hrát okolo deseti let a s některými hráči jsem prošel všemi kategoriemi až do dospělého mužstva.

Nyní hrajeme v Hradci Králové extraligu a máme tam skvělou partu. Inline je dost podobný lednímu hokeji a mě moc baví. Musím podotknout, že máme úspěšný tým. Mimo jiné v týmu působí Filip Hronek, kterého můžete znát z NHL, kde hájí barvy Detroitu a je to jeden z nejlepších českých obránců.

Přes rok třeba nejsme s klukama tolik v kontaktu, ale když přijde léto, tak spolu velmi rádi trávíme čas na zápasech. Dvakrát za sebou jsme se dostali na finálový turnaj a skončili jsme na čtvrtém místě. Myslím si, že máme tým a ambice na to, abychom mohli celou extraligu vyhrát.

Před dvěma lety jsi získal s českým týmem titul mistra světa organizace FIRS, to byla určitě skvělá zkušenost, že?

V Itálii to před dvěma lety bylo skvělé. Do týmu jsem se dostal sice z pozice náhradníka, ale minulý rok v Barceloně jsem již byl členem základního kádru. Dostat se do týmu není vůbec jednoduché. Někteří kluci hrají inline profesionálně ve Francii. Pro mě byla velká čest si s nimi zahrát v jednom mužstvu.

Spoustu výborných ledních hokejistů hrálo a hraje inline hokej. Můžeme zavzpomínat třeba na Karla Rachůnka, který se v roce 2010 stal mistrem světa v ledním hokeji a o rok později získal na mistrovství světa v inline hokeji v Pardubicích taktéž mistrovský titul. Zmíním ještě Petra Kafku, který je novým hráčem Slavie. Ten také pravidelně jezdí na světové šampionáty v inline hokeji.

Titul na mistrovství světa organizace FIRS v roce 2018 byl pro Českou republiku velký úspěch, přestože je naše země považována celosvětově za velmoc v inline hokeji. V podstatě se každý rok očekává zlatá medaile. Věřím, že se na další šampionáty ještě podívám.

V rámci přípravy se věnuješ také CrossFitu, přiblížil bys fanouškům, o co se jedná?

Základ CrossFitu je v kombinaci vzpírání a gymnastiky. Myslím si, že hlavně vzpírání je v poslední době trend. V Americe, v Kanadě nebo ve Švédsku se snaží vzpíráním hokejisty silově připravovat. Vzpírání je přínosné pro sílu celého těla a dynamiku. V CrossFitu je hodně aspektů, takže si člověk může naplánovat tréninky podle vlastních preferencí. Existuje hodně druhů tréninků a využívají se i trenažéry. Z gymnastických cviků vyčnívají kliky na rukou ve stojce, nebo chůze po rukou. Dále také cviky na hrazdě například shyby.

Poskytuje ti tedy kombinace inline hokeje s CrossFitem ideální možnost, jak nabrat kondici v letní přípravě?

Inline hokej je celkově výborná průprava a hodně mi to pomohlo i v ledním hokeji, protože v inline hokeji je hodně prostoru, hraje se čtyři na čtyři a není to příliš kontaktní sport. Velká výhoda je, když hráč umí na kolečkách zabrzdit. Je to také super možnost, jak získat sebevědomí. Hráč si může vyzkoušet něco, na co třeba nemá prostor v zápase v ledním hokeji, je tu i místo na zlepšení techniky hole. V rámci letní přípravy je to super varianta. Bohužel některé kluby v ledním hokeji to příliš neuznávají.

Myslím si, že i CrossFit je skvělá varianta na přípravu hokejisty, když se zkombinuje s cviky na dynamiku nohou, nebo s cvičením na odrazovou sílu, což je pro hráče důležité. Já jdu touto cestou již tři roky s kondiční trenérkou Monikou Kowalskou. Na každou sezonu jsem pak byl skvěle fyzicky připravený. Dokonce se mi podařilo vyhrát jedny CrossFit závody.

Když jsem byl ještě v dorostu, tak jsem se na letní přípravu netěšil. Poté když jsem tomu přišel na kloub a našel si to, co mě baví a co mi jde, tak je to o mnoho jednodušší. Za mě se tedy jedná o kombinaci, na kterou nedám dopustit.

View this post on Instagram

Do klikovací challenge @cechatym se zapojili další dva slávisté. Cílem výzvy je vybrat finanční prostředky pro nemocného Oliverka. Více najdete na našem webu, video u nás na stories. #cechatymchallenge

A post shared by HC Slavia Praha (@hcslavia) on May 7, 2020 at 1:57am PDT