Příběhy cizinců: Severská stopa v zadních řadách

Třetí vzpomínka na bývalé slávisty, kteří prošli Edenem během putování po Evropě, nás tentokrát zavede krátce před zisk titulu v sezoně 2007/08. Tehdy červenobílý dres oblékali mimo jiné také dva hokejisté ze severu Evropy, konkrétně urostlý Lotyš Maris Jass a Fin Vitali Taskinen.

Seriál Příběhy cizinců

• 2. Zámořská legie
• 1. Zarputilí Ukrajinci

Že to nejsou příliš povědomá jména? Není divu. Oba hráči ve Slavii nijak výraznou stopu nezanechali. První jmenovaný v sezoně 2006/07 nastoupil k 39 utkáním, ve kterých ani jednou nebodoval, talentovaný finský gólman Taskinen se pak představil pouze třikrát. Zajímavostí jistě je, že zmíněná tři soutěžní utkání dokázal rozložit do dvou sezon.

Jass – rodák z lotyšského Daugavpilsu – se v žádném ze svých působišť příliš dlouho neohřál a nejinak tomu bylo i v mužstvu Vladimíra Růžičky. Sešívaným se v úvodu sezony vůbec nedařilo a respektovaný kouč musel sáhnout ke změnám. Tou první byl příchod útočníka Rataje, kterého záhy následoval právě Maris Jass. Šikovný obránce se zkušenostmi ze světového šampionátu v Rize ale očekávání nenaplnil.

Maris Jass si v červenobílém dresu nepřipsal ani bod, zářezy sbíral především v osobních soubojích...

Ve 33 zápasech, které Jass odehrál, si nepřipsal ani bod. Nula ve statistickém okénku mu ale rozhodně nezůstala, neb si v uvedeném období dokázal nastřádat celkem 59 trestných minut. Tvrdá hra jej neomrzela ani v následném play-off, tam už však šlo jen o jeden nižší trest v šesti zápasech. V neoblíbené tabulce +/- Jass skončil těsně pod nulovou hranicí s bilancí -2.

Sezona 2006/07 byla zároveň tou jedinou, ve které působil pod Vladimírem Růžičkou. Obě strany se dohodly na ukončení smlouvy a Maris Jass putoval o dům dál. Postupně si vyzkoušel běloruskou nejvyšší soutěž, ruskou KHL i VHL, na chvíli zakotvil i u italských břehů a nějakou dobu působil i na Slovensku.

Do české kotliny se nakonec ještě na chvíli vrátil, v barvách Chomutova působil 24 zápasů, o čtyři klání více stihl zapsat za znojemské Orly. Dnes třiatřicetiletý Lotyš ještě stále aktivně hraje na nejvyšší úrovni, v letošní sezoně válel za slovenské Nové Zámky.

Zcela odlišnou stopu zanechala druhá severská akvizice ve Slavii – mladý finský gólman Vitali Taskinen. Rodák z Kuopia valnou většinu své začínající kariéry strávil v tamním celku KalPa, kde prošel všemi juniorskými kategoriemi, do áčka se ale dostat nedokázal. Místo rodné země tak zvolil právě Slavii, kde mu Vladimír Růžička nabídl nejprve aklimatizaci v Benešově a Kobře, následně pak i místo v prvním týmu.

To nakonec bylo na pořadu dne o něco dříve, než bylo očekáváno. Slavia měla vstup do sezony 2006/07 vskutku hrůzný, z prvních deseti kol si plný počet bodů odnesla pouze dvakrát a byl nejvyšší čas na změny. Jednou z nich bylo právě stáhnutí Taskinena, který si v pouhých devatenácti letech odkroutil extraligovou premiéru na hřišti Kladna. Byla z toho sice další porážka (1:2), mladý Fin ale rozhodně nezanechal špatný dojem, dokonce byl za hosty vyhlášen nejlepším hráčem.

Vitali Taskinen především kryl záda zkušenějším, do extraligy nakoukl jen třikrát...

Další zlom přišel s příchodem zkušeného Adama Svobody. Z Taskinena se stala plnohodnotná dvojka, která právě Svobodovi kryla záda. Šancí ale i přesto moc nedostával, svůj druhý start v sešívaném áčku si připsal až téměř o rok později v Plzni (3:4pp). Navíc se na jeho pozici z juniorů začal tlačit slávistický odchovanec Dominik Furch, a tak v lednu 2008 po vzájemné dohodě s vedením pražského celku ukončil se Slavií smlouvu.

Taskinenovy další kroky mířily zpět do Finska, kde se usadil ve třetí nejvyšší soutěži (Suomi-sarja). Postupně zde během dvou sezon vystřídal dresy LeKi-75, HCK a LLujy, než v roce 2010 v pouhých 24 letech ukončil profesionální kariéru.

U hokeje však tichý blonďák vydržel až dodnes, v současné době působí ve slavném Jokeritu Helsinki, kde zastupuje pozici trenéra gólmanů u juniorského týmu, od nadcházející sezony pak navíc převezme post týmového manažera.