Příprava je důležitá, ale taky si občas zanadávám, směje se Knotek. Musí i víc regenerovat

Tomáš Knotek je jedním z hráčů, kteří se na novou sezonu připravujÍ individuálně. Jak jeho tréninky probíhají, co říká na nově se rodící tým, nebo jakým způsobem relaxuje, nejen o tom mluví v následujícím rozhovoru.

Patříš do skupiny hráčů, kteří v mimosezonním období trénují individuálně. Vyhovuje ti to?
Ano, individuální suchou přípravu mám už asi pátý rok. Loni jsem měl tedy trénovat s týmem, ale musel jsem na operaci, takže jsem nakonec taky trénoval individuálně. Všechno jde podle plánu a bez nějakých větších šrámů, takže jsem za to rád.

Z jakého důvodu jsi zvolil cestu individuálních tréninků?
Hokej je sice kolektivní sport, ale v přípravě ne každý může dělat všechno stejně. Když je mi pětatřicet, tak je těžké běhat s dvacetiletými kluky nějaké časy. Já bych zdržoval je, oni by pak zdržovali mě u něčeho jiného. Myslím si, že postupem času by to mělo být individuálnější ve všech týmech. Tady v Česku je to nastavené tak, že jsme placeni dvanáct měsíců a týmy většinou chtějí, aby se trénovalo dohromady, což hráči musí respektovat. Ale jsem rád, že jsem dostal na Slavii možnost trénovat takhle a snažím se toho využít, co to jde.

Nechybí ti ale kontakt s týmem, když netrénuješ společně s ostatními?
Samozřejmě to má své pro a proti. Ale myslím, že bude dost času. Máme na to konec července, celý srpen i část září. Chystáme nějaké společné akce, kde budeme celý tým. Jedeme i na nějaký víkend, takže si myslím, že toho bude hodně. Víceméně teď spolu trénují mladší kluci a ti, co bydlí v Praze. Většina starších kluků trénuje individuálně a určitě v tom nevidím problém.

Co všechno je součástí tvé „suché“? Jak ji máš složenou?
Trénujeme ve trojici a máme vždycky tří až čtyřtýdenní úseky. Ze začátku to bylo hodně o nějaké kompenzaci, dělali jsme spoustu věcí na jedné noze, aby si tělo zase po měsíci volna zvyklo na nějakou zátěž. Postupem času to bylo hodně o posilovně a na konci, když se šlo do rychlosti, zase hodně o běhání. Nevyhýbám se ničemu. Čím jsem starší, tím je třeba konkrétně běh horší, ale stále je to potřeba.

Co tě v trénincích baví a co naopak nemusíš?
Musím říct, že když jsem byl mladší, bavilo mě běhání. Čím jsem starší, tak mě víc baví posilovna. Momentálně mám radši právě posilování a nějaké kratší sprinty než delší běhy.

Zvládáš kromě tréninků i nějaké sporty navíc?
Mám hodně rád tenis, takže ho hrajeme s klukama. K hokeji je to hodně podobný sport, protože tam je hodně změn směru, spousta sprintů a musí se u toho taky trochu přemýšlet. Odmala mě hodně baví a je to super doplňkový sport.

Jak na výraznou fyzickou zátěž s postupujícím věkem reaguje tělo?
Musím přiznat, že regenerace je teď důležitější, než když jsem byl mladší. Mám tam častěji nějaké plavání nebo saunu, což jsem dřív popravdě tolik neřešil, protože jsem mohl jít i odpoledne na tenis. Ne že bych teď nemohl, ale vím, že bych se druhý den necítil stoprocentně.

Letní přípravu jsi už absolvoval hodněkrát. Bereš ji jako nutné zlo, nebo to tak nemáš?
Hokej samotný mě pořád baví a vím, že suchá je součástí každé přípravy. Je to potřeba, protože bez toho by sezona nebyla dobrá. Jsou to všechno spojené nádoby. Když se pak člověk cítí dobře v sezoně, tak je to všechno lehčí a psychika jde nahoru. Jsou dny, kdy si zanadávám, ale rychle mě to hned přejde.

Kvůli trestu z play-off budeš začínat sezonu později, přizpůsobuješ tomu přípravu?
Popravdě na to úplně nemyslím. Samozřejmě vím, že začnu až v říjnu, na druhou stranu můžu hrát všechny přáteláky, takže tam bude pauza nějaké tři týdny. Přípravu chci samozřejmě odjet co nejlíp a být v tom říjnu připravený. Trest je, jaký je, já ho respektuju, ale přípravu tomu nepřizpůsobuju.

Přišli dobří hráči, na sezonu se těším

V kádru došlo běhen jara k řadě změn. Jak je vnímáš?
Nejsem úplný zastánce toho, aby se hodně měnil kádr, na druhou stranu se tady dvě sezony nedařilo, takže to bylo potřeba. Myslím si, že se to velice vhodně doplnilo zkušenými a dobrými kluky, kteří mají kvalitu. Doufám, že se to potvrdí na ledě i v kabině.

Nové tváře se objevily i v realizačním týmu. Co na jeho doplnění říkáš?
Okysličilo se to. Aleš k sobě hledal spolupracovníky, které uznal za vhodné. Vojtu Šika znám z Varů, je to velice pracovitý kluk a vnese do toho zase nový pohled. Stejně tak Radek Hlavatý, kterého sice neznám, ale slyšel jsem na něj pozitivní věci. Doufám, že to bude fungovat, kluci to přenesou na nás a ta sezona bude, doufejme, poklidnější než ty předchozí dvě.

U mužstva zůstal i Patrik Eliáš. Je jeho přítomnost hodně znát?
Zkušenosti se nedají nahradit. Má pohled z NHL, který by rád tady aplikoval. Určitě ne všechno jde, ale některé věci ano. Patrik se to do nás snaží hustit. Přesilovky a standardní situace celý život hrál a má na to nějaký pohled. Kdo jiný by nám měl radit než on.

Pauza od konce sezony už je poměrně dlouhá. Je tam už zase nějaké natěšení?
Sezona byla fyzicky i psychicky hodně těžká, takže jsem byl rád, že jsem z toho kolotoče trošku vypadl. Kluky jsem viděl na volejbale, což bylo perfektní, a postupem času už vidím, že se začínám zase těšit. Po sezoně jsem byl dost polámaný, takže mi to nechybělo, ale jak jsem začal trénovat a už se to zase blíží, tak to natěšení přichází.

Před přípravou na ledě tě ještě čeká volno. Jak ho budeš trávit?
Jelikož mám dvě malé děti, tak jedeme jen tady po Čechách. Máme chatu, kde je i bazén a velký dvorek pro děti. Takže doufám, že si to užijeme.