Trénovat s legendami jako Kolařík a Novák je bomba, rozplývá se zadák Valík
Do sešívaného áčka nakoukl už v minulé sezoně. Co nejvíc startů za první mužstvo hodlá mladý obránce Dominik Valík přidat i letos. Prozatím společně s ostatními absolvuje alespoň náročné tréninkové dávky. A učí se při nich od těch nejlepších - matadorů Pavla Kolaříka a Jana Nováka. V kabině se osmnáctiletý talent navíc může těšit ze skvělé atmosféry. Když výjimečně zrovna netrénuje, vyrazí třeba na ryby. „Pořád makat taky není dobré. Člověk se pak může rozpadnout. A u vody je to fajn,“ říká o svém mimohokejovém koníčku.
Rok se s rokem sešel a vy se opět připravujete s áčkem. Jak se vám pod vedením Milana Razýma trénuje?
Trénuje se mi dobře. Myslím, že taková letní příprava je pro mě ideální. Je to o trošku těžší než minulý rok. Ale je to dobré.
Co na „suché“ nemáte rád a co naopak vždycky uvítáte?
Vyloženě nesnáším běhání, třeba to, jak teď běháme sprinty. Hodně mě baví posilovna. Z míčových her mi moc nejde volejbal, naopak fotbal je dobrý a baví mě. Je to fajn zpříjemnění letní přípravy.
Pro fungování týmu je hodně důležitá i atmosféra v kabině. S kým si v ní ní vy osobně nejvíc rozumíte?
V kabině je dobrá parta, nikdo si na nic nehraje. Já se snažím vycházet se všemi, ale víc se bavím hlavně s mladými hráči, Tomášem Šmerhou, Petrem Tejralem. Ze starších třeba s Tondou Růžičkou.
Nedílnou součástí kádru je i ostřílená dvojice Kolařík-Novák. Jaké to je se moci od takových slávistických legend učit „z první ruky“?
Určitě je to super, bomba. Mám se v kabině na koho dívat, kdo jak trénuje. Pro mě je to dobré a jako po obránce ideální.
První dva dny budou nejhorší, to už vím. Bude nová výstroj. Já to nemám rád, protože na to zvyknutí to není ideální. Takže jak jsem říkal, první dva dny budou hrozné, ale pak už to bude dobré.
Ve chvílích, kdy se netrénuje, je potřeba pořádně zregenerovat. Jakým způsobem relaxujete?
Já ani moc neodpočívám. Jedu pořád. Nebaví mě ležet. Na dovolené moc nejezdím, radši si zaplatím třeba hokejový kemp. Rád si taky zajedu domů do Třebíče nebo s dědou na Vranov zachytat ryby.
Říkal jste, že vyznáváte aktivní odpočinek. Není to pro vás u vody na rybách trochu nuda?
To vůbec. Pořád makat taky není dobré. Člověk se pak může rozpadnout. A u vody je to fajn.
Vraťme se zpátky k hokeji. Kam byste se v nadcházející sezoně rád probojoval? A v jaké cíle doufáte?
Byl bych moc rád, kdyby se postoupilo co nejdál. Aby to šlo týmu a abychom si v kabině rozuměli, fungovala týmová chemie a dařilo se nám. Z osobního hlediska bych chtěl za áčko odehrát co nejvíc zápasů.
Co podle vás můžete červenobílým nabídnout. A na čem je třeba ještě zapracovat?
Musím pracovat na obratnosti, protože jsem celkem velký. S panem Srdínkem ale děláme různá obratnostní cvičení a docela dost mi to pomáhá. Myslím, že mám dobré bruslení a střelu. Na tom bych chtěl stavět. Ale je jasné, že zlepšovat se chci ve všem. A pokud dostanu šanci v áčku, chci týmu co nejvíc pomoct.
