V reprezentaci se mnou byli spokojení, těší Štibingra. Chce jít studovat do Ameriky

Pořád je ještě teenagerem, za sebou má ale téměř kompletní sezónu v áčku Slavie a velkou porci utkání za reprezentační devatenáctku. Obránce Jan Štibingr zažil průlomový ročník, v němž patřil k největším objevům sešívaných. V Edenu ale možná nezůstane, protože se chystá studovat v Americe. Přečtěte si rozhovor nejen o jeho plánech do budoucna.

Po skončení letní přípravy si nyní užíváte zaslouženého volno. Jsi rád, že máte přípravu na suchu za sebou?
Určitě, letní příprava je vždycky těžká. První měsíc byl spíše o kondici a o to více to bolelo. Teď jsme se zaměřovali na rychlost, ale taky to bylo náročné. Jsem rád, že tu jednu těžkou fázi celého roku máme za sebou. Teď se začneme soustředit na led – osobně plánuji se o volnu účastnit nějakého kempu, půjdu si zabruslit.

Dovolenou neplánuješ?
Letos asi zůstanu v Česku, nevím totiž ještě, jak budou naplánované reprezentační akce. Rád bych před nimi byl trochu na ledě. Možná že ale pojedeme s klukama na vodu.

Jan Štibingr byl na turnaji v Piešťanech v zápase reprezentační devatenáctky proti Rusku vyhlášen nejlepším hráčem národního týmu.

Za národní tým jsi letos odehrál 15 zápasů, zúčastnil ses turnajů v Piešťanech, Turku či prosincového World Junior Challenge. Jak se díváš na svoje letošní reprezentační působení?
Jsem velmi rád, že jsem dostal tolik prostoru. Na tréninkovém kempu dvacítek v Jihlavě (konal se od 10. až 14. června – pozn. redakce) jsme hodnotili minulou sezónu a trenéři se mnou byli spokojení. Mám radost, že jsem do toho vykročil pravou nohou, ani bodově jsem nezaostával, a myslím si, že na to, že to byla moje první sezóna, byla dobrá a úspěšná. Chtěl bych na to jenom navázat.

Pojďme to hodnocení vzít ještě obšírněji. V čem si myslíš, že ses osobně nejvíce zlepšil?
Doufám, že v hokejové chytrosti. Určitě jsem také o něco rychlejší a o něco silnější v osobních soubojích. Doufám, že jsem se v chlapech trochu ohrál a že mám lepší čtení hry a umím lépe vyhodnocovat situace na ledě.

Kromě hokejových povinností jsi musel splnit i ty spojené se školou, konkrétně maturitu. Z čeho jsi maturoval a jak jsi dopadl?
Nechtěl jsem si maturitu udělat tak těžkou, tak jsem si vzal dvakrát angličtinu, k tomu češtinu a pak ještě chemii. A dopadl jsem úspěšně!

Plánuješ ve škole pokračovat? Jaké máš plány na příští sezónu?
Plánuji. Před dvěma sezónami jsem hrál v Americe za střední školu a ten systém, který tam byl, mě velmi ohromil. Říkal jsem si, že bych se tam chtěl jednou vrátit. Samozřejmě jsem vděčný za to, kolik jsem dostal prostoru na Slavii, a o to více s těžkým srdcem se mi bude odcházet. Ale nic není ještě jisté, zatím půjdu na jeden kemp, abych se jim tam ukázal. Záleží na trenérech, na mně, jak budu hrát, a podle toho se budu dále rozhodovat. Pokud by to vyšlo, tak bych hrál jeden rok USHL a pak NCAA.

Co přesně bys tam studoval?
Hodně lidí to u hokejisty překvapí, ale jak jsem maturoval z chemie, tak bych se rád zaměřil na nějaký obor s ní spojený. Mě to baví – je to na půl logika, na půl šrocení –, a našel jsem si v tom to svoje. Jestli by to byla biochemie, biomedicína či něco jiného, je už jedno.

Takže chemie anglicky?
(smích) Jo jo, to bude taky oříšek.

Prostředí ale znáš, anglicky umíš taky. Takže přechod bude bez problémů?
Jazykově na tom budu, myslím, v pohodě. Na začátku si to samozřejmě budu muset oživit, působil jsem tam (v Americe) před dvěma roky, a jak jsem teď tolik nechodil do školy kvůli hokeji, tak jsem angličtinu tolik neslyšel. První měsíc bude nejtěžší, ale doufám, že se to pak to zlepší a půjde to snadněji.

Jako první případnou štaci jsi zmínil USHL, pak NCAA. Z ní to už je do NHL docela blízko, že?
V zámoří to mají nastavené tak, že profíci hrají v NHL či AHL, případně v ECHL. Tam kdybych měl hrát, tak se mnohem raději vrátím do Slavie. NCAA je velmi prestižní liga (univerzitní – pozn. redakce), ve které se hraje do nějakých 25 let a přímo si v ní vybírají kluby z NHL a podepisují smlouvy s hráči. Někteří jsou samozřejmě na hraně, tak jdou třeba na farmu do AHL. Ale většinou berou mladé kluky už rovnou do NHL.

Sleduješ občas NHL?
Jo, určitě, snažím se koukat na sestřihy. Teď když se hrálo play off, tak jsem kouknul v noci i na nějaký ten zápas, i když to bylo těžké skloubit s tréninky.

Máš v nejlepší lize světa nějaký vzor, obránce, podle kterého bys chtěl modelovat svoji hru?
Já jsem fanoušek Detroitu, takže pro mě byl vždycky srdcovkou Niklas Kronwall. Líbí se mi, jak hraje tvrdě, ale není zase tak útočný, takže proto se koukám na Brenta Burnse či Erika Karlssona. Hodně lidí teď říká, že jedním z nejlepších útočných obránců je Torey Krug z Bostonu. Sleduju i Filipa Hronka a to, jak se zvedá v Detroitu. Jeho hra se mi také líbí.