Slavia zdolala truchlící Vítkovice

V í t k o v i c e - Ve stylu, v jakém Slavia odehrála celou sezonu, se hráči se základní částí i rozloučili. V konečném 52. kole vyřídili Vítkovice, pro které to měl být klíčový zápas sezony. Jenže i kdyby nějaký z vítkovických soků na dálku klopýtl, na jejich nepostupu do play-off by se nic nezměnilo. Ke splnění prvotního cíle - poražení Slavie - byly na hony vzdáleny...

Domácí začali nejdůležitější utkání sezony aktivně, leč možná trochu nervózně. To dokumentuje situace z konce druhé minuty, kdy bylo Vítkovických na ledě hned šest. Z následné přesilovky ale slávisté nic nebezpečného nevymysleli.

I když se hrálo ve svižném tempu, na šance byl úvod zápasu dost skoupý. Změnilo to až vyloučení Michala Supa, který vyfasoval dvě minuty za nedovolené bránění. Vítkovice ucítily šanci a natlačily se před gólmana Svobodu, skórovat se jim ale nepodařilo. Ke kýžené první brance nevedla ani chytrý pokus Burgera, ani tvrdá střela Jurečky. A tak udeřili hosté! Přesně v čase 10:00 Sklenář se štěstím propasíroval puk k Vladimíru Růžičkovi, jenž se prodral mezi hostující beky a bekhendem prostřelil Pruska – 0:1.

Obdržená branka domácí dost zaskočila, takový vývoj nečekali ani v těch nejčernějších snech. Slavia navíc dala jasně najevo, že bez boje body na Ostravsku nenechá a do šancí soupeře v první části prakticky nepustila. Vyjímkou byla akce Köhlera, který postupoval sám na Svobodu. V rozhodující chvíli však trestuhodně přestřelil. Navýšit slávistické vedení tak mohl kapitán Beránek. Ten si vybruslil z pravé strany kluziště a zkoušel překonat Pruska mezi betony, zkušený gólman jeho pokus ale kryl.

Do druhé dvacetiminutovky Vítkovice vtrhly jako uragán. Prakticky okamžitě zamkly hosty v jejich obranném pásmu, jenže se střelbou to bylo o dost slabší. Pražanům tak stačilo rychle bruslit a případně odpálit puk přes všechny čáry. Nohy domácích borců navíc svazoval i pohled na výsledky z ostatních stadionů, do karet jim nehrálo vůbec nic.

Jiskřičku naděje pak vykřesal bývalý slávista Viktor Ujčík. Ten si ve 32. minutě povodil puk až před Svobodu a chladnokrevně zavěsil – 1:1.

Osazenstvo v ČEZ Areně rázem ožilo, ožil i samotný hokej. Hned z protiútoku jen těsně minul Bednář, obrovskou příležitost měly krátce poté i Vítkovice. Krenželokovu bombu od modré zastavilo břevno, od kterého se kotouč odrazil před osamoceného Burgera, jemuž už stačilo jediné – dorazit černý nesmysl do odkryté brány. Jenže nepochopitelně minul… Domácí si postupně začali vytvářet tlak, skórem už ale ve druhé třetině nepohnuli.

Posledních dvacet minut nabídlo očekávaný obrázek. Křečovitá snaha hráčů v modrobílém ostře kontrastovala s ledovým klidem červenobílých hokejistů. Těm stačilo držet puk co nejdál od své branky a pokoušet se o smrtící brejk. Ten rozhodující přišel v čase 54:11. Michal Vondrka ideálně našel v pravém kruhu číhajícího Jaroslava Bednáře, jenž švihem propálil Pruska – 1:2.

Rázem bylo rozhodnuto. Domácí už neměli dostatek psychických sil a rezignovali. Už třetí sezona po sobě tak pro ně končí jediným slovem – neúspěch.

Petr Bolek (Vítkovice): "Z naší strany to nebylo špatně odehrané utkání. Soupeř nastoupil od úvodu v pohodě, my jsme byli naopak trošku nervózní. V druhé části se nám podařilo vyrovnat hru i skóre, ale další šance jsme bohužel neproměnili. Závěrečná část už byla o tom, kdo dá rozhodující branku, a to se povedlo Slavii."

Vladimír Růžička (Slavia): "Dnešní utkání nebylo jednoduché, Vítkovice hrály velice dobře. Jsem rád, že jsme utkání zvládli, protože si myslím, že nám zde příliš nevěřili. Přestože nám prakticky o nic nešlo, chtěl jsem, aby hráči vzali tento zápas jako generálku před play off, které nás čeká po čtrnáctidenní pauze. Klukům bych chtěl poděkovat za předvedenou hru, kterou dotáhli utkání do vítězného konce."