Slavia titul neobhájí, radují se Karlovy Vary

Fantastický začátek, ale velmi smutný konec. Tak by se dal charakterizovat zápas, ve kterém slávisté po první třetině vedli 3:0, ale domácí Energie se nevzdala a po drtivém tlaku nakonec utkání otočila. Rozhodující branku vstřelil Lukáš Pech a díky němu můžou v Karlových Varech slavit historicky první titul. Po loňském vítězství tak Slavia přidává do sbírky další stříbro.

Úvod šestého finálového utkání se nesl v opatrném duchu až do chvíle, kdy si domácí hokejisté vybojovali první přesilovou hru. Při vyloučení Kadlece si tečovaný Němcův příklep od modré našel cestu pouze Furchovy tyče, o zbytek této výhody pak Energie přišla vinou faulu svého kapitána. A pro domácí přišel krutý trest.

V krátkém oslabení se ke střele z mezikruží dostal Kolařík, Mensatorovi puk vypadl vedle tyče, kde jej našel zcela volný David Hruška. Dezorientování domácí o chvilku později nechali svého brankáře tváří v tvář ostrostřelci Bednářovi, jehož neproměněná příležitost ani mrzet nemusela. Po nedovoleném obranném zákroku totiž na trestnou lavici zamířil Procházka a v přesilovkovém zámku přesně do růžku zacílil Roman Červenka. A smrtící přesilovková produktivita Růžičkova výběru pokračovala. V jedenácté minutě seděl u časoměřičů Řezníček, když kapitán Josef Beránek doklepl předchozí Bednářovu střelu. Vlna vyloučení na domácí straně tím ustala stejně tak jako brankový příděl. Domácí se do pokusů o korekci dostávali jen s obtížemi, asi nejblíže ke gólové radosti měl Milan Procházka, když mu k dorážce Skladaného střely bekhendem chyběl necelý krok.

Prostřední dvacetiminutovku načali domácí hokejisté dlouhým pobytem sice v útočném pásmu, přesto ale v uctivé vzdálenosti od brankáře Furcha. Defenziva Slavie pracovala výborně. Energie se nakonec dočkala kdy jindy než v přesilové hře. Obranný val, který slávisté vytvořili proti druhému útoku soupeře, prostřelil Marek Melenovský. Nejproduktivnější útočník domácích snížil přesnou ranou z úhlu nad ruku Furcha.

Povzbuzení hráči i hokejisté Energie dál mačkali svého protivníka a zdálo se jen otázkou času, kdy se dočkají dalšího úspěchu. Pomoci jim k tomu mělo vyloučení Endála, ale zelenočerní slavili paradoxně až ve vlastním oslabení. V 32. minutě Kristek sice ještě ranou mezi Furchovy betony pouze těsně minul tyč, uspěl až František Skladaný, když s Pechem ujeli do přečíslení. Útočně naladění domácí i nadále nenechávali defenzivu Pražanů vydechnout, na své zběsilé snažení však málem doplatili. Obránce Sloboda po naskočení z trestné lavice ujížděl na Mensatora a domácímu brankáři při jeho bekhendovém blafáku pomohlo držadlo hole.

Přestávka mezi třetinami přinesla sice relativní vrácení jistoty do obran obou mužstev, nikoli však ochlazení karlovarské aktivity. V 46. minutě musel Sloboda učinit přítrž Pechovu řádění nedovoleným zákrokem a na další branku v nerovnovážném rozložení sil čekal dosluhující stadion přesně půl minuty. Poté na modré čáře napřáhl Ondřej Němec a Furch vinou několika clonících hráčů na jeho pokus nedosáhl.

Jenže to nebylo ze strany domácích vše. Za atmosféry, kterou naposledy zažil možná starý stadion u Tržnice, čelili slávisté dalšímu náporu. Příklep Skladaného z pravého kruhu vyrazil Furch ještě zázračným zákrokem lapačkou, totálnímu obratu přesto po chvilce zabránit nedokázal. Při vhazování v obranném pásmu ztratil slávistický kapitán hokejku a ve vzniklém minipřečíslení nalezl Dej u druhé tyče zcela nekrytého Lukáše Pecha. Domácímu štírkovi stačilo lehce nastavit hokejku, aby poprvé v zápase poslal svůj tým do vedení.

Optika zápasu se touto situací opět zcela obrátila. Slavia nenechala domácí vydechnout, ale její nápor ukázal, jaký byl v sérii mezi oběma mužstvy největší rozdíl. Lukáš Mensator chytající v reprezentační formě vystavil stopku všem šancím Pražanů a stejně jako v celých vyřazovacích bojích dovedl svůj tým k vítězství. Rozlučka s „plechovou arénou“ tedy nakonec přece jen nesla punc zlata a oba finalisté si oproti loňsku vyměnili role.