Slavia neudržela vedení a po čtyřech duelech nebodovala

Hokejisté Slavie v Litoměřicích díky gólu v oslabení vedli, nakonec se ale vrací do Prahy bez bodu. Stadion vyrovnal na konci druhé třetiny a ve třetí části díky trefě v oslabení a v závěru v přesilovce skóre otočil. Jediným úspěšným střelcem sešívaných byl Dušan Žovinec.

Tým s nejvyšším počtem střel na branku proti mužstvu s druhým nejvyšším počtem vstřelených gólů. Sobotní souboj Slavie a Litoměřic minimálně podle statistik sliboval ofenzivní hokej, ne nepodobný tomu z prvního vzájemného zápasu sezóny, v němž Stadion v úvodním kole základní části v Edenu vyhrál 5:3. Oba mančafty navíc chtěly prodloužit své vítězné série – na šest zápasů v případě domácích, na čtyři v případě sešívaných.

Těmto očekáváním odpovídaly také první minuty duelu, během nichž vystrkovali růžky především kališníci. Brankář Volevecký musel likvidovat šance Svobody nebo exslávisty Kuťáka, v sedmé minutě pak měl spolu s celým týmem štěstí, když Vitouch minul úplně odkrytou klec. Poté se osmělili i červenobílí, obránci Klikorka a Holý však ze slibných pozic minuli.

Vyrovnání těsně před sirénou

Přesilovku Litoměřic, před zápasem s 25 procenty nejlepší v soutěži, slávisté poprvé bránili v 15. minutě po vyloučení Kuldy. Volevecký ovšem příliš práce neměl – pokus nejproduktivnějšího hráče domácích Sihvonena skončil na bloku, střelu Kuťáka pak gólman hostů pokryl. V závěru první části ještě zahrozili Beran s tečujícím Heltem.

Po většinu prostřední části měly navrch Litoměřice, které po minutě a půl trefily – konkrétně Tomáš Guman – tyčku Voleveckého branky. Před ní se hra vrátila ve 24. minutě v další početní výhodě Stadionu, v níž padl první gól utkání. Ne však do sítě slávistů, nýbrž na druhé straně kluziště, kde Tomáš Knotek v přečíslení 2 proti 1 najel na střed a elegantní zadovkou připravil gólovou střelu pro Dušana Žovince. Slavia tak poprvé v sezóně skórovala v oslabení.

Svěřenci domácího kouče Přerosta mohli ještě tutéž početní výhodu využít, Guman ale po čtvrt minutě od inkasované góly znovu nastřelil jen brankovou konstrukci. Další práci měl poté Volevecký, jenž čelil opakovaným střelám Costy nebo Svobody. Několik dobrých střídání měli rovněž slávisté, druhou trefu ovšem nepřidali. A tak přišlo vyrovnání – 15 vteřin před ochodem do šaten Filip Kuťák v mezikruží tečoval Černohorského nahození mimo dosah brankáře sešívaných.

Šance Slavie pohřbilo závěrečné vyloučení

V úvodu třetí třetiny útočili především hostující Pražané, kteří hned čtyři z prvních deseti minut strávili hrou v přesilovce. Využít je ale, jak už vyplývá z předchozích počtů, nedokázali a bohužel v jedné z nich inkasovali. Psala se 46. minuta, když Pavel Kordule na pravém křídle přebruslil Klikorku a forhendovou kličkou vyzrál na Voleveckého.

Ani druhá početní výhoda v rychlém sledu gól Slavii nepřinesla, i když Kuldova dělovka dobré parametry určitě měla. Ještě větší příležitostí čelil domácí gólman Pařík v polovině 50. minuty, před brankou zcela osamocený Havrda ale po kličce z bezprostřední blízkosti minul. Na připraveného brankáře domácích pak v následném oslabení narazil Kulda.

V 57. minutě šli sešívaní kvůli hře v šesti do čtyř a tentokrát litoměřická početní výhoda zaúřadovala. Tomáš Guman si povyjel k modré čáře a dalekonosnou střelou prostřelil slávistickou obranu i Tomáše Voleveckého. Ten na závěrečné dvě minuty zůstal na střídačce, dlouhý tlak sešívaných ovšem nepřinesl ani kontaktní gól. Svěřenci trenéra Tvrzníka tak v Litoměřicích prohráli 1:3 a poprvé po čtyřech zápasech nebodovali.

Daniel Tvrzník (HC Slavia Praha): Hokej byl spravedlivý, za náš vstup do zápasu a za celou první třetinu jsme si nic jiného nezasloužili než zápas prohrát. Jedním slovem to byla tragédie, nebylo tam vůbec nic. I když náš výkon v průběhu zápasu šel nahoru, tak se opět rozhodlo při přesilovce a myslím si, že domácí zaslouženě zvítězili.

František Ptáček (HC Stadion Litoměřice): Od začátku to bylo pěkné utkání, oba týmy byly dobré, ale byl to těžký zápas. Vyvarovali jsme se zbytečných chyb, které umíme vymyslet, myslím si, že to byl klíč k úspěchu. Díky tlaku do brány padaly góly, měli jsme i krásné individuální akce, takže si myslím, že i diváci, co přišli, se měli na co dívat.