Historie se opakuje, všichni svatí ale tentokrát stojí na straně Sparty

Vloni Slavia postoupila přes Spartu do finále právě díky proměněným samostatným nájezdům. Dvakrát s touto zbraní uspěla na ledě soupeře a to ji následně vyneslo až do finále a k zisku prvního mistrovského titulu. Letos je situace podobná, pouze s tím rozdílem, že úspěšnějším týmem je Sparta. Ta nyní vede v sérii tři jedna a je krůček od finále.

Přesto Slavia v pondělí, tak jako ve všech předchozích vzájemných semifinálových zápasech odehrála výborné utkání, nakonec ale stejně odešla potřetí poražena. "Je v tom veliká dávka smůly. Dostat gól vteřinu před koncem, to se nevidí zase tak často," lamentoval obránce Dominik Graňák, dnes povětšinou spoluhráč Petra Kadlece. "Samostatné nájezdy, to už je takový vabank, to je buď, a nebo. V minulém roce jsme měli štěstí my, teď zase Sparta."

Slavii letos od druhého semifinále nevychází vůbec nic. Nejprve ve druhém semifinálovém zápase ukončil její naděje gól Chabady v prodloužení, v neděli rozhodly samostatné nájezdy, v pondělí pak smolný gól vteřinu před koncem základní hrací doby. "Prostě je to Pešek," litoval po zápase Milan Antoš, "Sparta měla prostě o chlup větší štěstí. Je to smůla, padlo to tam se sirénou, to se prostě stává… Udělali jsme chybu, ale nemá cenu teď rozebírat, kdo tu chybu udělal nebo neudělal. To je prostě chyba týmu a ne jednotlivců," dodal Milan Antoš, jehož tvář stále zdobí jizvy v obličeji s posledního domácího zápasu čtvrtfinálové série se Znojmem. Přestože již nastoupil bez plexiskla, v průběhu zápasu se k němu zase vrátil. "Dostal jsem loktem do obličeje a praskl mi sešitý steh, takže jsem si raději vzal plexi, aby se mi to neroztrhlo úplně," upřesnil.

Přestože do smíchu hráčům Slavie v pondělí večer rozhodně nebylo, byla z nich cítit vůle se o finále ještě poprat. "Ta série ještě není u konce, je to jenom tři jedna," říkal například Milan Antoš, "Já si myslím, že ve středu budeme hrát stejně jako dnes, budeme chtít vyhrát a zkusíme to dát na tři dva. Pak budeme hrát doma, takže šance tu stále je." Poraženecké náladě nepropadal ani Petr Kadlec, v pondělí neúspěšný exekutor posledního samostatného nájezdu. "Bylo to asi hodně důležité, jestli je to dva dva, nebo jedna tři na zápasy, když ještě navíc jedeme teď na Spartu, a já si myslím, že to tam bude hodně těžké, ale ještě se o to určitě popereme."

Dominik Graňák: Věřil jsem, že se to konečně zlomí

Není té smůly až trochu moc? Přece jenom v každém z těch tří neúspěšných zápasů chyběl krůček. Připomeňme, že ve druhém semifinálovém zápase rozhodl gólem v prodloužení Chabada, ve třetím Ton v samostatných nájezdech a dnes zase Chabada vteřinu před koncem základní hrací doby… Existuje cesta, jak to prokletí zlomit?
Určitě! Mít více štěstí. Minulý rok jsme to štěstí zase měli my.

Co bylo podle tebe příčinou gólu v poslední vteřině?
Bylo tam o jednoho hráče Sparty více, protože hráli power play a power play se hraje tak, že se všechno háže před bránu. Naneštěstí se to tam tak odrazilo a nikdo tam nebyl.

S čím jste šli do prodloužení? Přece jenom jste měli v nohách náročný včerejší zápas a v živé paměti neúspěch v samostatných nájezdech. Cílem bylo dotáhnout zápas do samostatných nájezdů, nebo vstřelit v prodloužení branku?
Takto konkrétně jsme se o tom nebavili, ale určitě jsme chtěli dát gól, obzvlášť teď, když nemáme takové štěstí na ty samostatné nájezdy, ale Sparta letos opravdu hraje dobře.

A propos, neměl jsi chuť samostatný nájezd také zkusit?
Tak to určitě ne, myslím si ale, že v tom je trošku naše nevýhoda, že Sparta má více hráčů, kteří by na ta trestná střílení mohli jít, než my.

Když došlo na samostatné nájezdy, co tě napadlo? Že se bude opakovat včerejší zápas, nebo že Slavie konečně prolomí smůlu?
Abych se přiznal, tak jsem nad tím moc nerozmýšlel. Věřil jsem ale, že se nám to dneska podaří, že se to už konečně musí zlomit.

Ve středu vás čeká možná rozhodující zápas sezony. Určitě budete pod tlakem. Co udělat jinak, aby se konečně prolomilo ono prokletí pronásledující Slavii od druhého semifinálového zápasu?
Já si myslím, že nehrajeme špatně. Měli bychom hrát stejně, před brankou být více důrazní a nějak se pokusit prolomit tu smůlu. Myslím si, že naše hra opravdu není špatná a že v obou domácích zápasech jsme to potvrdili. Takže není třeba to nějak zvlášť řešit.

Myslíš si, že je to tím, že se k vám letos paní Štěstěna otočila zády?
Teď, v semifinále, to tak může připadat, ale ve čtvrtfinále se Znojmem jsme měli štěstí zase my. Tam poslední nájezd v sedmém zápase nedal Marek Uram. Těžko říct, ale teď určitě v semifinále má větší štěstí Sparta.

Petr Kadlec: Vloni jsme si to štěstíčko vybrali

Na ten poslední nájezd jsi byl vybrán, nebo jsi se přihlásil sám?
To bylo dané dopředu, Vláďa to měl připravené.

Co jsi si v duchu říkal, přece jenom jsi byl v dost těžké situaci?
Nic jsem si neříkal. Prostě jsem tam jel s tím, že musím dát gól a nezáleželo na tom, jestli jedu jako druhý nebo pátý, to je jedno. Viděl jsem tam díru mezi betony, tak jsem to tam chtěl dát. Ten puk tam sice projel, ale šel vedle tyčky, takže bohužel nakonec to gól nebyl.

Vloni jste vyhráli na nájezdy oba semifinálové zápasy na Spartě, dnes Sparta udělala úplně to samé u vás.
Vloni jsme si to štěstíčko vybrali, teď se k nám otočilo zády. Je to taková loterie, tam opravdu záleží hlavně na štěstí.

Herně jste utkání, až na těch posledních šest vteřin, zvládli. Co musíte udělat jinak, abyste na Spartě sérii prodloužili?
Snažit se hrát, nebát se toho, my tu sérii můžeme klidně otočit. Můžeme vyhrát tři zápasy za sebou, chce to prostě nebát se a věřit tomu, že je možné to otočit.