Až když nám teče do bot, tak začneme makat, říká Petr Kadlec

Č e s k é B u d ě j o v i c e – I v pořadí čtvrté semifinálové utkání Česká pojišťovna play off bylo napínavé a hodně těžké. Pro hosty o to těžší, že museli dvakrát dotahovat náskok soupeře. Českobudějovičtí hráči dostali během druhé třetiny Slavii pod tlak a ta dvěma vynucenými chybami umožnila soupeři dostat se do vedení. O to cennější je vítězství Slavie. Ta nejenže dokázala dvakrát po sobě náskok Českých Budějovic smazat, ale v poslední třetině i zápas otočit. „Když vedeme, asi se pak začneme bát o výsledek,“ láteřil po zápase Petr Kadlec. On sám vstřelil v poslední třetině velmi důležitý vyrovnávací gól na tři tři.

V sobotu, ve třetím semifinálovém duelu, jste svého soupeře porazili až na samostatné nájezdy. Pomohlo vám toto vítězství psychicky v nedělním zápase?
Určitě, velký vliv to mělo, ale hlavně na psychiku hráčů Českých Budějovic. Oni v tom zápase, pokud chtěli s tou sérií ještě něco udělat, museli vyhrát, protože za stavu 1 : 3 se to už hodně těžko otáčí. Tam už ta psychika pracuje opravdu hodně.

Skóre se v nedělním zápase měnilo doslova jako na houpačce, čím to?
Vždycky, když vedeme o gól, tak se jakoby o ten výsledek začneme bát. Asi si myslíme, že to ubráníme a přitom, kdybychom hráli pořád dál, tak nemají vůbec šanci. Dáme dva tři góly a mohl by být větší klid. Nevím, čím to je, že se o ten výsledek jakoby trochu bojíme.

Opravdu, bylo to zvláštní. Domácí dvakrát v zápase vedli a vy jste vždycky do dvou, do tří minut vyrovnali…
Jak říkám, když nám teče do bot, tak začneme makat a nemyslíme na to, že to nějak dopadne, že to za nás někdo odehraje.

Vraťme se ještě k vašemu vyrovnávacímu gólu na tři tři. Šel jste před branku najisto? Tušil jste, že vám to tam Josef Beránek takhle parádně dá?
Věděl jsem, že Pepa Beránek to bude cpát do brány, co jiného s tím měl dělat... On už je prostě takový buldok. Tak jsem si říkal, že si tam před brankou počkám a třeba to tam někde přede mnou vypadne a já to dorazím nebo tečnu.

Nakonec z toho byla ta teč…
Myslím si, že jsem ho (Romana Turka) trefil do betonu, pak ještě do zad, byl to takový hodně náhodný a hlavně šťastný gól.

Vedete v sérii 3 : 1 na zápasy, i když se to hodně těžko otáčí, vy sami jste před lety něco podobného dokázali také. Co uděláte, aby se něco podobného nepodařilo zopakovat teď Českým Budějovicím?
Musíme hrát neustále tak, jak jsme hráli dosud. Nesmíme si myslet, že už je vše hotové a musíme do toho zápasu jít od první minuty, vlétnout na ně a ukázat jim, že jsme to my, kdo chce postoupit, že prostě tentokrát nemají šanci.

V prvním semifinálovém zápase, po několikadenní pauze, jste měli poněkud slabší rozjezd, nemohlo by vás to později, například v případě očekávaného středečního postupu do finále, mrzet?
Nevím, je ale pravdou, že ten rozjezd jsme měli poněkud slabší. Zápas však ničím nenahradíte. Trénink trvá hodinu, zápas dvě a půl až tři. Ale finále je ještě daleko. Teď máme před sebou středeční zápas. Byli bychom šťastní, kdybychom tu sérii ukončili co nejdříve, kdybychom to rozhodli už ve středu doma.