Největší naší překážkou byl Roman Málek

Důrazný Leoš Čermák střílí, Roman Málek jeho střelu vyráží jen před sebe, kde už číhá nikým nehlídaný Michal Sup, který puk doráží za gólmanova záda. Slavia se ujímá vedení 2:1 a otáčí tak stav zápasu ve svůj prospěch. Přesto to nakonec nestačí ani na bod.Plzeň dvěma brankami odpovídá a odváží si tak ze Sazka Areny všechny tři body. „Plzeň jsme přehrávali, přicházeli i šance, ale bohužel se z toho urodily jen dvě trefy,“ lituje chabé produktivity slávistická osmička.

Nemáte strach, že se díky této porážce opět vrátíte do těch starých kolejí?
Doufám, že ne. Je to ovšem nepříjemné. Dokázali jsme otočit nepříznivé skóre, bohužel jsme to neudrželi. Teď po zápase s tím už jen těžko něco uděláme. Snad se však nedostaneme zpátky do podobného útlumu a začneme vyhrávat.

Neznervózňuje Vás fakt, že nedokážete proměňovat šance, kterých si za zápas vytvoříte poměrně dost?
Moc na psychice nám to nepřidá. Na začátku zápasu jsme se mohli dostat do vedení, naopak jsme ale branku inkasovali. Je pravda, že tato situace už trvá poměrně dlouho. Asi to už opravdu bude psychická záležitost. Ať si ale každý z fanoušků udělá obrázek sám, čím to je způsobené.

Sráží sebevědomí hodně, když celý zápas makáte naplno, ale na body to díky kiksům v obraně přesto nestačí?
Samozřejmě nám to radost nedělá. Celkově ta naše situace stojí za prd. Ale to je prostě hokej. Navíc se k nám otáčí zády i štěstíčko. Když jsem dnes totiž viděl naše oslabení, při kterém vstřelila Plzeň druhý gól, kdy Radek Dlouhý obětavě skočil do střely a puk se odrazí přímo k volnému hráči... (pokrčí rameny) K tomu není co dodat.

Byl v zápase s Plzní vaší největší překážkou Roman Málek?
Za začátku to tak vypadalo, protože jsme ho vůbec nemohli překonat. Asi jo, dá se říci, že Málič byl největší překážkou.

Křičel Vladimír Růžička na střídačce hodně?
No, je jasné, že klidný nebyl. Mrzí mě, že když dostaneme soupeře pod tlak, přijde z naší strany zbytečné vyloučení. To už se pak s tím dá těžko něco dělat.

Doléhá na Vás současná situace o to více, že jste tu jedním z nejstarších a nejzkušenějších hráčů?
Určitě mě strašně štve, že jsme se dostali do takovéto krize a nejsme schopni se z ní dostat.

Zažíváte tuto situaci poprvé?
Pár krizemi jsme si prošli už v dřívějších sezonách. Třeba v té, kdy jsme získali titul nebo i hned v té následující. V obou dvou jsme měli také poměrně velkou sérii proher. Musíme se z toho dostat sami, nikdo jiný nám s tím samozřejmě nepomůže.

Co dál? Asi hodit tento zápas co nejrychleji za hlavu, že?
Co dál... To kdybychom věděli... Počkat na další zápas a začít zase pořádně makat. Nemyslím si ale, že bychom dnes odehráli špatný zápas, že bychom nebojovali. Bohužel prohráváme a navíc nás to stojí spoustu sil.

Co Vám pomůže, abyste co nejrychleji zapomenul na tento zápas?
Určitě rodina, hlavně děti. S nimi se člověk od hokeje oprostí. Ačkoliv malej Míša se mi teď pořád ptá, jestli už jsme zase prohráli... (smích) Je přirozené, že to vnímá i on, když se to všude rozebírá.

Nedobírá si Vás kvůli tomu?
To ne. Od toho jsou tady jiní lidé. (Zvedá hlavu a ukazuje na vedle stojícího Romana Málka)