Střelecká mizérie musela přijít, říká pokorně David Hruška

David Hruška patřil v posledních letech ke spolehlivým střelcům Slavie, která i díky jeho brankám vyhrávala většinu zápasů. V minulých dvou sezonách nastřílel v základní části 22 a 31 gólů. Letos se však jeho brankostroj zadrhl. Na kontě má pouze čtyři zásahy a projevuje se to i na výsledcích týmu. Hruška tak trpělivě čeká na to, až zase rozvlní síť. Pevně věří, že pak ho střelecká smůla opustí.

Davide, dnešní zápas vypadal hodně vyrovnaně, nakonec ale nemáte ani bod. V čem byly České Budějovice lepší?
Určitě to bylo velmi vyrovnané. Rozhodlo to, že jsme nedali gól v přesilovkách, naopak jsme v oslabení dva dostali. Dneska jsem se pozastavil nad tím, že jsme za čtyři zápasy nedostali branku při hře pět na pět (Ve skutečnosti to je ve třech utkáních – pozn.aut.). Při našich zápasech tedy rozhodují přesilovky a v nich jsme dnes góly nevstřelili. Budějovice výborně bránily. Daly první gól a pak hrály i ve čtyřech vzadu. Prosadit se dnes bylo hodně těžké.

Myslíte si, že mohlo hrát určitou roli i jisté uspokojení? Přeci jen jste odehráli dva výborné zápasy venku – v Litvínově a na Spartě.
Myslím si, že ne. Každé utkání hrajeme nadoraz, ale bohužel ty domácí zápasy hrajeme trochu hůře než venku. S Karlovými Vary jsme tady prohráli 0:3, teď jsme opět nedali gól. Měli bychom se nad tím pozastavit a něco změnit. Asi víc střílet, protože těch střel proti Budějovicím také nebylo moc. Celkově bychom měli hru zjednodušit.

Jak říkáte, už sedm třetin jste nedali doma gól. Hraje se vám tedy venku lépe?
Opravdu to letos vypadá tak, že hrajeme lépe venku než doma. I když byly i zápasy, kdy jsme doma vyhráli 6:1. Jenže teď se to asi trochu otočilo.

V závěru utkání jste se dostal do střetu s gólmanem Kovářem, který pak byl celkem otřesen. Popište, prosím, celou situaci.
Já jsem se brankáře ani nedotkl. Zvedl jsem nohu, abych ho netrefil. Pak tam přijel rozhodčí a omlouval se, že do Kováře strčil on. Měl jsem čisté svědomí. Pak jsme si to s hráči Budějovic v pohodě vyříkali.

Vám osobně se letos střelecky příliš nedaří. Jak s tím bojujete?
Moc s tím nebojuju. Dvě sezony se mi střelecky dařilo, měl jsem i štěstí. Trochu jsem čekal, že se to někdy otočí. Bohužel to přišlo teď. Je to trochu nepříjemné, ale moc se tím nezabývám. Musím hrát furt stejně, čekat na gól. Věřím, že až ho dám, tak se to obrátí.

Už ve čtvrtek hrajete doma s Kladnem. Jak se z těch posledních domácích zápasů oklepat, aby to na vás nezanechalo žádné stopy?
Ta utkání musíme odložit stranou. Trochu potrénujeme, připravíme se na Kladno. Ten zápas bude hodně důležitý, musíme ho vyhrát!