Puk už jsem si schoval na své místo, říká o premiérové reprezentační trefě Jakub Krejčík

Jakub Krejčík, teprve dvacetiletý slávistický obránce si v zápase s Finy odbyl svou premiéru v mužském národním týmu. A trenér českého výběru Alois Hadamczik si po zápase mohl mnout ruce, že dal tomuto mladíkovi šanci se předvést. Krejčík si totiž připsal hned ve svém prvním zápase branku, což se před ním povedlo v historii českého národního mužstva pouze pěti dalším hráčům. Navíc si v dalším průběhu zápasu připsal ještě asistenci. Svým výkonem se Krejčík zařadil mezi nejlepší hráče zápasu a výraznou měrou se podílel na přesvědčivém vítězství Čechů 5:1. Při rozhovoru z něj tak byla cítit velká pohoda a radost.

Premiérový zápas, premiérový gól. Už v 8. minutě jste se zapsal do listiny střelců, jak jste viděl vy sám tu vaší premiérovou trefu?
Dostal jsem to na modrou čáru a útočník si přede mnou lehnul. Vystřelil jsem nad ledem a ono to tam spadlo.

Co vám proběhlo hlavou, když jste viděl ten puk v brance?
V tu chvíli jsem si to ani neuvědomoval, to přišlo, až mi to kluci na střídačce pořádně vysvětlili.

Kde skončil ten puk, který se nakonec ocitl za zády finského brankáře?
Tak ten už je u mě na svém místě.

Jakube, jak jste viděl vy ten zápas? Zdálo se, že nemáte žádné obavy z toho, že nastupujete do prvního mezinárodního utkání mezi dospělými...
Nějaká ta nervozita tam určitě byla, ale snažil jsem se ji využít ve vlastní prospěch a myslím si, že to se mi povedlo.

Potkal jste už někoho, kdo by byl v lize tak rychlý jako finští hokejisté?
Myslím, že v naší lize jsou také rychlí hráči. Samozřejmě na mezinárodní scéně je to těžší, ale zase takový rozdíl tam není.

Když jste snil o premiéře v národním dresu mezi dospělými, mohl jste si vysnít ještě lepší?
Já myslím, že ne. Je to strašně nádherný.

Kde se podle vás zlomil celý ten zápas?
I když jsme měli hodně vyloučených, dokázali jsme Finy při jejich přesilovkách udržet na uzdě a pak jsme dali sami v oslabení gól, odskočili jsme, a to rozhodlo.

Před turnajem jste říkal, že se na vás přijede podívat i vaše rodina. Přijela tedy do Moskvy?
Tak byli jenom v Chomutově, v Moskvě už ne. To už zůstali doma v teple.

A nějaké SMSky alespoň byly?
Jo, něco tam mám, ale pořádně jsem se na to ještě nekoukal.

Dočkal jste se v šatně nějakých hlášek od spoluhráčů? Někdo čeká na premiérovou branku třeba dvě sezóny, vy jste to tam plácnul hned...
Jo, tak nějaké vtípky tam byly, ale hlavně mi kluci gratulovali.