Jsem Tomášův velký kritik, říká otec Hertla

Tvrdá ruka pomohla z Tomáše Hertla vychovat jednoho z nejtalentovanějších českých hokejistů. Osmnáctiletý slávista uspěl dokonce na draftu NHL, když si ho jako 17. vybralo San Jose. „Jeho úspěch mě samozřejmě těší," hlásí hrdý otec Jaroslav Hertl.

K tomu, aby se Tomáš Hertl stal platným členem sestavy Slavie a nejproduktivnějším Čechem na mistrovství světa dvacetiletých, vedla ale dlouhá cesta.

K hokeji poprvé přičichl ve dvou letech na Slavii, kdy už výstroj pravidelně oblékal jeho starší bratr Jaroslav. A od útlého věku chtěl branky spíše dávat než jim bránit. „Táhlo ho to do útoku, chtěl hlavně střílet góly," vzpomíná jeho otec Jaroslav.

A tak v Edenu rostl nadějný střelec. „S jeho vývojem mohu být naprosto spokojený. Vždycky totiž patřil k těm šikovnějším hráčům," dodává Jaroslav starší. I proto se možná Tomáš Hertl k hokeji tolik upínal. Ačkoliv z něj talent sálal, v tréninku nikdy nepolevil, na což otec důsledně dohlížel. „Je pravda, že přístup má Tomáš výborný. Doma jsme spolu trénovali navíc, pravidelně jsme třeba stříleli na branku."

Jsem strašně přísný, přiznává otec

Často ale musel Jaroslav Hertl starší zvýšit hlas. „Byl jsem na něj hodně tvrdý. Strašně přísný." A s tím nepolevuje ani nyní, kdy už Tomáš Hertl hraje pravidelně nejvyšší českou soutěž. „Kritik jsem stále veliký. Respekt ze mě má, čím je ovšem starší, tak upadá," doplňuje s úsměvem otec.

Velkou úctu k rodiči koneckonců potvrzuje i samotný hokejista. „Když se mi nepovedl zápas, kolikrát jsem se i bál. Na druhou stranu mi to určitě pomohlo, jsem psychicky silnější. Respekt mám z táty stále velký," přiznává Tomáš Hertl.

Přestože má za sebou mistrovství světa juniorů, přes padesát utkání v extralize a čeká ho draft NHL, domácí práce ho neminou. „Už se mi moc nechce, ale musím třeba sekat zahradu," uzavírá talentovaný slávista. Navíc se blíží maturita, kterou absolvuje příští rok. „Chceme, aby školu dodělal a splnil si tak své povinnosti," zdůrazňuje Jaroslav Hertl starší.