Báječné individuální výkony: Čtvrtfinálové představení Tomáše Svobody

21.07.2019, Tomáš Pauček

Ve druhém díle nového seriálu, jenž mapuje nezapomenutelné výkony současných i bývalých slávistů, se přesouváme do sezony 2010/11. Bronzový tým předchozího extraligového ročníku se i přes citelnou absenci, jíž odchod kanonýra Romana Červenky do KHL dozajista byl, podruhé v řadě dostal až do semifinále, kde vypadl s pozdějším mistrem z Třince.

 
 

Bylo to pro Vladimíra Růžičku asi jedno z nejnáročnějších letních období v životě. Po třetím medailovém umístění se Slavií v řadě ohromil i u podceňované reprezentace, kterou na památném mistrovství světa v Německu dovedl k zatím poslednímu, tehdy vpravdě senzačnímu titulu. Euforii z nečekaného triumfu nicméně dlouho prožívat nemohl – čekal ho totiž další náročný úkol, a to znovu zaútočit s obměněným kádrem znovu na nejvyšší příčky také v extralize.

Seriál Báječné individuální výkony

A okolnosti mu tehdy příliš nenahrávaly. Vyhlášený kanonýr a jeden ze strůjců reprezentačního triumfu Roman Červenka totiž po životní sezoně neodolal vábení ruského Omsku, kam se před nadcházející sezonou přesunul za Jaromírem Jágrem. Odchod oznámil i další střelec Tomáš Kůrka, citelnou absencí byly i transfery Lukáše Havla s Jiřím Drtinou. Aktivní kariéru pak ukončili Michal Sup a hlavně kapitán Josef Beránek, jenž v současné době působí v Edenu coby trenér mládeže.

Naproti tomu se vršovické řady rozšířily o jiná zajímavá jména. Z Kladna se do slávistického brankoviště přesunul Miroslav Kopřiva, mezi jeho nové spoluhráče se pak zařadil také například obránce Petr Kuboš či útočníci Lukáš Krenželok s Jurajem Štefankou. Z hostování v Havlíčkově Brodě se navíc vrátil urostlý Tomáš Micka.

Obměněný kádr prožil výsledkově vcelku nekonzistentní sezonu. Pravidelné kolísání vítězství a porážek nakonec stačilo na sedmé místo a postup do předkola play-off, kde svěřenci Vladimíra Růžičky v pěti zápasech přemohli svého dvojnásobného finálového soupeře z Karlových Varů. Na maximální počet zápasů se natáhly i další dvě série – ta čtvrtfinálová s Libercem skončila slavnou venkovní výhrou v prodloužení, v semifinále nicméně nedostatek sešívaných sil využil Třinec, jenž zvládl otočit sérii, v níž prohrával již 1:3. Slávisté tedy podruhé v řadě skončili před branami finále, tentokrát z toho bylo celkové čtvrté místo.

Plzeňský fantom Vondrka

V našem seriálu už o tom jednou byla řeč. Michal Vondrka, tedy muž, jehož profesí bylo spíše na góly přihrávat než je sám dávat, v uplynulé sezoně nasázel silné Plzni hattrick. Ten sice v bláznivé přestřelce sice k třem bodům do tabulky nevedl, přesto však pro Západočechy byl velkým varováním – na šikovného forvarda si musí dát pozor.

A zatímco v závěru základní části ročníku 2009/10 se jim to dařilo, v úvodu nové sezony už nikoliv.

Psalo se úterý 5. října a sešívaní hokejisté jen dva dny po domácí porážce s Karlovými Vary chtěli potvrdit, že venku se jim zkraje sezony daří. Na ledě Plzně je ale nečekalo rozhodně nic jednoduchého – tým kolem nové posily, Petra Sýkory, sice taktéž neoplýval nijak zázračnou formou, na domácím ledě nicméně ze čtyř zápasů zaváhali zatím v jediném.

Plzeň byla v té době pro Michala Vondrku oblíbeným soupeřem, ve třech zápasech proti ní na přelomu sezony zaznamenal 7 bodů.

Proti Pražanům se jim nicméně od začátku moc nedařilo. Po špatné Přikrylově rozehrávce si málem dali vlastní gól, Strakovu ránu do odkryté klece pak zastavil projíždějící rozhodčí, jenž se obratem stal nejméně oblíbeným mužem na stadionu. Jinak to nebyl příliš pohledný hokej a zdálo se, že se do kabin půjde za smírného stavu, deset sekund před sirénou si nicméně do střelecké pozice vybruslil Michal Vondrka a nádhernou ranou pod horní tyč poslal slávisty do vedení.

Navýšit své vedení mohli Vršovičtí při téměř minutové dvojnásobné přesilovce, ta nicméně patřila mezi ty hodně nepovedené. A Indiáni trestali. V 27. minutě zaváhal při dojíždění puku Miroslav Kopřiva a jeho chybu potrestal Nicholas Johnson, jenž z mezikruží srovnal. Ten samý muž se do statistik zapsal o pár minut později, když důrazně na mantinelu odstavil Miroslava Holce a vyfasoval trest ve hře. Pozdější záběry sice potvrdily, že se jednalo o faul, trest nicméně podle všeho měl být nižší. Své nicméně udělal i fakt, že Holcovi při souboji spadla helma a chvíli strávil i v bezvědomí se zapadlým jazykem.

Tak či tak, Johnsonovo vyloučení se ukázalo jako klíčové. Slavia měla k dispozici pětiminutovou přesilovku a tentokrát ji využila. Znovu u toho byl Michal Vondrka, jenž nabil na modrou čáru Rothovi, jehož ostrý projektil dorazil do klece clonící Tomáš Žižka. Vondrka navíc hned záhy při početní nevýhodě mohl zapsat další asistenci, to by nicméně Sklenář musel proměnit samostatný únik.

Potvrdit vedení chtěli Pražané v začátku třetí části, kdy na ledě jasně dominovali, paradoxně však při svém tlaku inkasovali – nabídli totiž domácím dvojnásobnou přesilovku a ti jí na rozdíl od sešívaných nepohrdli, trefila se nová tvář v modrobílém dresu Petr Sýkora.

V té chvíli se začala hra kouskovat častými vyloučeními. Oba soupeři se střídali v přesilových hrách a hře v oslabení, ani jednomu se nicméně nedařilo v krátkých výhodách či nevýhodách uspět. Takhle to šlo až do 56. minuty.

Postrach Plzně, Michal Vondrka, se totiž znovu zapsal mezi střelce. Bylo to právě při přesilové hře, během níž nepřesně pálil Roth. Jeho rána se však od zadního mantinelu příhodně odrazila právě k sešívané čtyřiadvacítce, která pohotovou střelou uchvátila všechny přítomné – z těžké pozice totiž Vondrka do poloprázdné brány mířil tak přesně, že se puk cestou odrazil od vzdálenější spojnice na brankovou čáru a teprve od ní do sítě.

Slavia díky jeho dvěma trefám a jedné gólové asistenci zvítězila v Plzni 3:2. Pro Michala Vondrku to navíc proti tomuto soupeři znamenalo sedm bodů z posledních tří vzájemných měření sil.

Čtyři minuty od vyřazení

Byla to jedna z nejlepších sérií za dlouhou dobu. V sezoně 2010/11 možná vůbec tou nejlepší. Čtvrtfinále mezi Slavií a Libercem mělo všechno. Spoustu gólů, nečekané obraty ve skóre, skvělou diváckou kulisu i velké emoce, jež byly k vidění zejména ve druhém utkání a skončily jednozápasovými tresty pro Jiřího Doležala a libereckého kapitána Petra Nedvěda, který mrštil lahví s pitím na sešívanou střídačku.

Slavia hrála s velkým favoritem vyrovnanou partii. První zápas vyhráli i přesto, že v něm prohrávali už 2:4, k dispozici měla dokonce i dva mečboly. Jenže osud tomu tak chtěl, že se celá série natáhla až na maximálních možných sedm zápasů. Ten rozhodující se měl odehrát 16. března 2011 na libereckém ledě.

Beznadějně vyprodaná Tipsport Arena viděla další báječnou bitvu. Ačkoliv bylo patrné, že nikdo nechce udělat zbytečnou chybu, hrál se velmi pohledný hokej, v němž přeci jen za delší stranu provazu tahali domácí. A ti se také ujali vedení, když dvě minuty před první sirénou v pádu dorážel puk za Kopřivova záda Tomáš Urban.

Liberec vstřelená branka viditelně nakopla a dál se do zakončení tlačili o něco více než Pražané. Ti mohli litovat neproměněného tlaku v 25. minutě – sami si ho překazili faulem a rychle byli potrestáni, neboť při signalizovaném vyloučení naskočil na led Petr Nedvěd a po chytrém pasu od Špačka rozbouřil ochozy podruhé.

Slavia byla v Liberci 70 vteřin od vyřazení, postup do semifinále zachránil dvěma góly Tomáš Svoboda...

Dvougólový náskok byl pro domácí evidentně dostatečný a po zbytek třetiny prostor před Vošvrdou doslova zašpuntovali. Jejich pasivní hru ale Slavia konečně dokázala potrestat. Stalo se tak ve 42. minutě. Při Vakově vyloučení udržel Krenželok puk v útočném rohu, odkud následně perfektní křižnou přihrávkou vybídl ke skórování Tomáše Pospíšila.

Většině fanoušků Liberce v tu chvíli zatrnulo. Ještě měli v živé paměti první zápas, ve kterém jejich miláčci taktéž vedli o dvě branky, aby následně celé utkání prohráli. Jejich obavy nicméně rozmetal Jaroslav Kudrna, jenž se v 45. minutě obtočil kolem Kopřivy a i s přispěním Tomicovy brusle vrátil Liberci dvougólový náskok.

Když k tomu navíc připočítáme výtečně chytajícího Vošvrdu, čím dál více se zdálo, že Liberec svůj náskok tentokrát nepustí a před vlastním publikem oslaví postup do semifinále. Chybělo mu k tomu necelých pět minut.

Slavia byla v tlaku, zdálo se však, jako by jí docházely síly. Vidět to bylo zejména na Michalu Vondrkovi, jehož kličky už nedosahovaly takové úrovně jako v začátku utkání. Když si tak hvězda Pražanů protáhla v 56. minutě střídání, nikdo nic zlého netušil. Místo očekávaného nahození za soupeřovu klec a střídání ale Michal Vondrka vymyslel nádhernou prostrkávačku na Jakuba Sklenáře, jenž zblízka snížil na rozdíl jediné branky.

A necelých 70 vteřin před koncem i srovnala. Znovu u toho byl Vondrka, jenž přebruslil svého obránce a z těsné blízkosti Vošvrdovy klece zadovkou vrátil puk mezi kruhy, kam si najel Tomáš Svoboda, jenž rychlým švihem odstartoval obrovskou euforii v sešívaném kotli.

Ten pěknou řádku vteřin udával tempo fandění. Liberečtí příznivci byli zcela ochromení a neschopní slova, vždyť byli čtyři a půl minuty a dvě branky od semifinále play-off.

Co se týče libereckých hokejistů, ti se z hodně studené sprchy vzpamatovali rychleji. V základní hrací době sice zvrátit chod dějin již nedokázali, v prodloužení nicméně jasně dominovali. Chybělo ale to pověstné štěstíčko – ve velké šanci selhal Kudrna, při další příležitosti pak byl útočící hráč faulován. Zdaleka největší šanci nicméně spálil Vantuch, jenž mohl dorážet puk do zcela prázdné klece, místo toho ale nepochopitelně selhal a napálil jen zcela bezmocného Kopřivu do betonu…

Spálené šance se nakonec Severočechům ukázaly jako osudné. Psala se čtyřiasedmdesátá minuta, když se slávisté snad poprvé za celé prodloužení dostali na soupeřovu polovinu a hned udeřili. Čermák zpoza brány našel podobně jako Vondrka o patnáct minut dříve úplně volného Tomáše Svobodu, jenž se stal sešívaným hrdinou. Druhým gólem v utkání dokonal neuvěřitelné zmrtvýchvstání červenobílých a rozhodl o postupu do semifinále.

Zeď jménem Kopřiva

Postup do semifinále znamenal dalšího náročného protivníka. Třinec vyhrál základní část a veřejným tajemstvím bylo, že si jde i pro zisk mistrovského titulu. Slavia však rozhodně nehodlala dát svou kůži zadarmo.

První zápas sice v Třinci nezvládla, následná tři utkání už nicméně ano. Tentokrát si posvítíme právě na čtvrtý duel semifinálové série, jenž se odehrál 26. března v O2 Aréně.

Pražané do něj i díky čtyřminutovému trestu Lojky vstoupila útočněji a vytvářela si solidní šance, Krenželok, Sklenář a mladík Poletín nicméně neuspěli. Nejinak tomu bylo i na druhé straně, kde si Třinec vyzkoušel půlminutovou dvojnásobnou přesilovku, leč zejména vinou mrštného brankáře Miroslava Kopřivy neuspěl.

Svou herní převahu přetavili v gól svěřenci Vladimíra Růžičky ještě před první sirénou. Dvacetiletý benjamínek Michal Poletín jen tak nazdařbůh z hranice brankové čáry nahodil puk na Vojtka a k překvapení všech třinácti tisíc fanoušků v ochozech jej tak procpal až do klece. Byla to vůbec první trefa v play-off pro sešívaného odchovance v životě.

Třinec ve druhé části přidal pod kotlem a několikrát zle zatopil domácí obraně, narážel ale na famózního Kopřivu. Další možné příležitosti si navíc Oceláři většinou kazili sami – jako například v 29. minutě, kdy v oslabení špatně vystřídali a do přečíslení se vydalo hned šest hostujících hráčů. Není proto divu, že se ozvala píšťalka a prodlouženou početní převahu přetavil v druhý gól Michal Vondrka.

Poté nicméně hosté konečně přestali vymýšlet složité manévry a značně zjednodušili hru, což ústilo ve velké šance. V jednu chvíli za Kopřivu dokonce musel zaskočit Roth, jenž obětavým zákrokem zabránil Varaďovi v zakončení do prázdné brány.

Miroslav Kopřiva doháněl Oceláře k šílenství, ve čtvrtém utkání zastavil všech 37 střel soupeře...

Velké chvíle slávistické jedničky přišly ve třetí periodě. Třinec rozjel v některých chvílích nevídaný kolotoč, u kterého si snad Pražané několikrát zaplatili prodlouženou jízdu. Červenobílí hokejisté se prakticky jen bránili, Miroslav Kopřiva v bráně doslova čaroval a doháněl Oceláře k šílenství. Zastavil šance Varadi, Květoně i mnoha dalších, deset minut před koncem mu navíc pomohlo video, které správně odvolalo gól, jenž padl do posunuté klece.

Hostům nakonec nepomohla ani minutu a půl dlouhá dvojnásobná přesilovka. V té na branku Slavie vyslali snad deset střel, Miroslav Kopřiva nicméně i tentokrát odolal a někdy i v dost akrobatických pozicích dokázal nepříjemné puky zastavovat. Zejména díky němu tak slávisté zůstali ve vedení, které navíc v samotném závěru stvrdili svými trefami Tomáš Svoboda a Lukáš Endál.

Pražané tak ve čtvrtém utkání semifinálové série zvítězili 4:0 a ujali se vedení 3:1 na zápasy. Pro Miroslava Kopřivu to byla vůbec první nula v play-off, za svůj excelentní výkon byl navíc právem vyhlášen hráčem utkání. Bohužel slávisté v dalších dnech doplatili na série s Karlovými Vary a Libercem a postupně jim došly síly, čehož pozdější mistr využil. Na svěřence Vladimíra Růžičky po konci v semifinále zbylo nepopulární čtvrté místo.

Názory FB uživatelů

 

Partneři
 


© 2001-2019 HC Slavia Praha & eSports.cz, s.r.o. | RSS kanál

Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno.
Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www.hc-slavia.cz

Hubnutí s fitness | Olympiáda dětí a mládeže


"