Báječné individuální výkony: Dvojitý shutout Dominika Furcha

30.07.2019, Tomáš Pauček

Třetí díl seriálu o nezapomenutelných představení jednotlivců v červenobílé kombinaci nás přenese zpět do sezony 2011/12. Ta sice na tu předchozí, jenž skončila celkovým čtvrtým místem, navázat nedokázala, přesto se i v ní najde trojice pozoruhodných a povedených výkonů, na něž se může vzpomínat.

 
 

Slávistická soupiska prodělala po úspěšném tažení až do semifinále řadu změn. Z obránců se k přestupu uchýlily stálice jako Vladimír Roth, Jiří Vašíček nebo Tomáš Žižka, nahradit je přišli Jan Dresler a důrazný Juraj Valach.

Seriál Báječné individuální výkony

V útoku už byly odchody citelnější. Odešel strůjce čtvrtfinálového úspěchu Tomáš Svoboda, společně s ním pak přestoupil do jiného klubu také například Lukáš Žejdl, Lukáš Endál nebo Michal Poletín. Opačným směrem přišel z Liberce pouze Antonín Dušek a z Komety výměnou právě za Svobodu Tomáš Pospíšil, do A-týmu se pak doslova raketovým tempem propracoval tehdy osmnáctiletý Tomáš Hertl. Na záda gólmanskému duu ve Složení Slipčenko – Kopřiva začal také dýchat jedenadvacetiletý Dominik Furch.

Po výsledkově dosti nevyrovnané sezoně z toho nakonec byly pouze boje u udržení, v nichž nicméně Vršovičtí uspěli a i díky bouřlivé atmosféře v Edenu si zajistili setrvání v extralize i pro příští rok.

Z deníčku gólmana – dvě nuly za týden a vstřelený gól v play-out

A u Dominika Furcha rovnou zůstaneme. Mladý gólman sice do A-týmu nakoukl na několik zápasů už v sezoně předešlé, mezi tyčemi svého mateřského klubu ale doposud působil pouze jako záloha. To se nicméně mělo změnit. V sérii výsledků, jež občas vypadaly jako dobře postavená horská dráha, musel trenér Růžička dříve nebo později sáhnout po změně i v brankovišti.

A byl to tah rozhodně povedený. Furch až do 12. října roku 2011 chytal na farmě Pražanů v nedalekém Berouně, svými výkony v první lize nicméně tak zaujal, že přišel jasný pokyn – místo utkání s Šumperkem odchytá extraligu ve Vítkovicích! A nutno dodat, že to byl pokyn správný. Jednadvacetiletý odchovanec z Edenu kryl 38 z 41 vítkovických střel a výraznou měrou přispěl k důležitému vítězství 5:3.

Dominik Furch začal misi v A-týmu báječně, po shutoutu v derby vynuloval o týden později i Zlín.

Jeho velká mise a ještě větší budoucnost nejen ve Slavii však teprve začínala. A rozhodně zatím nebyl čas na nějaké velké gratulace. Jen o dva dny později totiž přicházel jeden z divácky nejatraktivnějších duelů v české nejvyšší soutěži, a to derby se Spartou. A v kolonce nastupujícího gólmana sešívaných se podruhé v řadě objevilo jméno Dominik Furch.

V hodně bojovném klání byl vidět. Poradil si jak s nepříjemnými pokusy Rachůnka a Tona, tak zejména s velkým tlakem zkraje druhé dvacetiminutovky. Zuby si na Furchovi postupně vylámali Treille, Tenkrát a při závaru v samotném závěru i Ton s Bližňákem. Zejména díky Furchovi a na druhé straně stejně výtečnému Pöpperlemu se tak za nehokejového stavu 0:0 šlo do prodloužení a následně i do nájezdů, ve kterých za Spartu skóroval pouze Ton, zatímco v dresu domácích se trefili Růžička s Krenželokem.

Dominik Furch si tak ve druhém utkání sezony připsal vůbec první nulu v sešívaném áčku, která jej stála 38 úspěšných zákroků. Jeho povedený start nicméně pokračoval o týden později.

Slavia se totiž i přes vítězství v derby, které vždy pořádně pomůže psychice, dál trápila. Ve Zlíně o tři body přišla půl minuty před koncem a nakonec se musela spokojit s jedním, z Karlových Varů si pak přivezla dokonce šestigólový příděl. Na řadu nicméně čtyři dny po zápasu se Zlínem přišla odveta právě se Ševci, jež se jakožto dohrávka prvního kola konala oproti poslednímu duelu na stadionu soupeře.

A znovu u toho byl coby gólmanská jednička i Dominik Furch. A přesně týden po zvládnutém derby byl znovu neprůstřelný. Ve Zlíně čelil 28 střeleckým pokusům, o 8 více než na druhé straně Sedláček, jenže na rozdíl od brankáře ve žlutomodré kombinaci za svá záda nepustil ani jednu.

Neuspěla proti němu ani taková jména jako Zámorský, Köhler nebo Hamrlík. V úniku na Furcha nevyzrál ani Ondráček, ve dvou stoprocentních šancích se pak Furch parádně vyznamenal proti Romanu Vlachovi. Zejména díky němu tak Slavia vrátila svému soupeři čtyři dny starou a hodně bolavou porážku z domácího ledu. Konkrétně pro Furcha to navíc znamenalo dosti ojedinělý a hodně cenný počin – během jednoho týdne dokázal vynulovat hned dva soupeře!

V průlomové sezoně se nicméně Dominikovi Furchovi povedl ještě jeden husarský kousek. Shodou okolností to bylo přesně na apríla, kdy se svými spoluhráči vyjel, už coby zachráněný tým, k desátému kolu play-out v Litvínově. Tamní hokejisté ještě jistotu setrvání v nejvyšší soutěži neměl a k zápasu na rozdíl od Pražanů musel přistoupit se vší vážností.

A o něco větší motivace na Litvínovu byla znát. Připsal si téměř dvojnásobný počet střel než Slavia a po zásluze se gólem Majdana dostal do vedení. To nicméně trvalo jen do 15. minuty, kdy se na místním zimáku událo něco do té doby v extralize neviděného. Litvínov v signalizované výhodě odvolal gólmana a šel do šesti, obránci Jarešovi ale hrubě nevyšlo zpracování Ručisnkého odražené střely a neposedný kus černé gumy tak pomalu proskotačil až do prázdné litvínovské branky.

Kuriózní na tom byl fakt, že se vlastní góly ve statistikách nevedou a tudíž se taková branka připisuje poslednímu hráči soupeře, jenž se dotkl puku. Byl to právě Dominik Furch, od jehož betonu se puk odrazil k chybujícímu Jarešovi a díky tomu se tak mladý gólman stal vůbec prvním gólmanem v české nejvyšší soutěži, jenž dokázal dát v soutěžním zápase gól!

Naděje značky Pospíšil

Nepříliš povedená sezona se zvolna blížila ke svému finiši. Do konce základní části zbývalo patnáct kol a Slavia na tom nebyla vůbec dobře. Před poslední Boleslaví měla náskok pouhého bodu, na předkolo jich ztrácela dokonce devět. V zádech navíc měla tři nepříjemné porážky, v souboji s jedenáctou Kometou tak nutně potřebovala zabrat.

Na rozdíl od předchozích klání s brněnským sokem tentokrát vstoupila do zápasu lépe právě Slavia. Už v sedmé minutě zamířil přesně do horního růžku Petr Jelínek, jenž daroval červenobílým důležité vedení. Ještě před pauzou navíc po krásné kombinaci do prázdné brány zvýšil na 2:0 Tomáš Pospíšil, jenž se zapojil i do následné strkanice kvůli ošklivému faulu na Jana Alinče.

Tomáš Pospíšil se po příchodu z Brna hned zařadil mezi opory, ani jeho pět bodů ve dvou zápasech nicméně nakonec na předkolo nestačilo...

Ačkoliv se Alinč po pauze vrátil na led, faul na jeho osobu utkání notně poznamenal. Hrálo se hodně do těla, nechyběly drobné roztržky a emoce šlehaly do všech světových stran. Vyhrocená atmosféra se přesunula i na tribunu, kde se nepěkně vyznamenali hostující fanoušci – ti byli do utkání tak zapálení, že se jim pod svým sektorem podařilo rozbít plexisklo. Ještě předtím nicméně Pospíšil nabil Kubošovi, jehož ránu za Trvajova záda dokázal dorazit uzdravený Jan Alinč.

Kometa nicméně nechtěla dát svou kůži zadarmo a na přelomu druhé a třetí třetiny dvakrát dokázala snížit. Radost Moravanům zhatil jen minutu po jejich druhém gólu Tomáš Kůrka, čímž u nervózního soupeře nastartoval další vlnu hněvu, jež nakonec skončila osobním trestem pro brněnského Tomáše Svobodu. Tím definitivně odsoudil Kometu do role poraženého družstva, neboť záhy na 5:2 po nepřesné hostující rozehrávce zvýšil Vladimír Růžička mladší a ve dvojnásobné početní výhodě pak druhou trefu a třetí bod v utkání přidal nejlepší hráč Slavie, Tomáš Pospíšil.

Slávisté se tak zejména díky jeho příspěvku prozatím dostali hrobníkovi z lopaty, leč tvrdé práci nebyl konec. Hned v dalším kole vyjížděla růžičkova družina do Vítkovic, kde znovu nutně potřebovala vyhrát – alespoň na předkolo v tu chvíli ztrácela šest bodů a čas se jí krátil.

Na rozdíl od domácího zápasu s Kometou však tentokrát Pražané začátek vůbec nezachytili. Prakticky celou první třetinu se jen bránili a na bránu soupeře vyslali jen tři střelecké pokusy. Mohli tak doslova políbit nohy famóznímu Furchovi, jenž je držel nad vodou výtečnými zákroky a mimo jiné si poradil i trestným střílením vítkovického Káni.

To druhá část, ta byla jako nebe a dudy. Už po pár desítkách vteřin potrestal nevyužité vítkovické šance ve velké pohodě hrající Tomáš Pospíšil, jenž navíc ostrým projektilem v polovině základní hrací době zvýšil na 2:0 a hodně tak přiblížil svůj tým k vysněným bodům. Když navíc krátce před koncem třetiny další dva góly přidali Kůrka s Růžičkou, bylo rozhodnuto.

Vítkovicím nakonec nepomohla ani změna gólmana a s výsledkem už nic neudělali. Naopak ještě sami dvakrát inkasovali, nejprve z úspěšného trestného střílení Krenželoka, nepopulárního kanára poté dovršil pěknou ranou Vondrka. Slavia tak díky skvělému Pospíšilovi a neméně jistému Furchovi zvítězila ve Vítkovicích 6:0, a byť byl hon za play-off nakonec neúspěšný, Tomáše Pospíšila může hřát alespoň fakt, že jej podpořil pěti body ve dvou nesmírně důležitých zápasech v řadě.

Sparťanský kat Hertl na vzestupu

Jeho příběh ještě tak často neplnil titulní stránky novin a k populárnímu vyjádření sparťanského trenéra Jandače také ještě pár měsíců zbývalo, přesto se v té době teprve devatenáctiletý štírek Tomáš Hertl rychle dostal mezi ty, jejichž jméno sparťanští příznivci vyslovují jen s velkou nelibostí.

Mladý forvard se v průběhu sezony dokázal rychle zapracovat do slávistické základní sestavy a výtečné výkony mu vynesly i místenku do juniorské reprezentace, která na mistrovství světa v Kanadě uhranula zejména nezapomenutelným zápasem se Spojenými státy.

Psal se 26. únor a Slavia tehdy vyjížděla k poslednímu kolu na led nenáviděné Sparty. Rozpoložení tehdy snad nemohlo být odlišnější – sparťané si bez ohledu na výsledek měli po derby převzít pohár pro vítěze základní části, hokejisté z Vršovic už najisto počítali s boji o udržení.

Tomáš Hertl se stal katem Sparty a pořádně jí znepříjemnil oslavy Prezidentského poháru. Jeho velké chvíle proti úhlavnímu rivalovi ale teprve přicházely…

O velkou motivaci měl postaráno i právě Hertl. Ačkoliv dokázal do té doby nasbírat v 37 zápasech na svůj věk úctyhodných 23 kanadských bodů, proti Spartě ještě bodovat nedokázal. To se ale teď mělo změnit, slávistická třiadevadesátka v posledních dvou kláních pokaždé zapsala gól a asistenci, zuby si tak brousila i na odvěkého rivala.

Ten nicméně v první třetině dokazoval, proč že to vlastně je první v ligové tabulce. Slavia byla většinu první periody zatažená a prakticky se jen bránila. Sparta navíc brzy šla do vedení, když dvojnásobnou přesilovku zužitkoval Sersen, v dalších šancích pak neuspěli Ton s Rachůnkem.

Ve druhé třetině se hra začala pomalu vyrovnávat. Hrálo se ve vysokém tempu a vidět byla zejména mladá krev na obou stranách, za Spartu nevyužil samostatný únik Žálčík, do zajímavých šancí se pak s podobným úspěchem dostali Růžička s Hertlem.

Otěže do rukou výběru z Holešovic vrátil svým gólem krátce po skončení přesilovky Tenkrát. Díky tomu se znovu opakoval obraz hry z první třetiny – slávisté se museli zatáhnout do svého pásma, díky výtečnému Kopřivovi nicméně drželi hratelné skóre 0:2.

To navíc doznalo hodně nečekané změny. Jako blesk z čistého nebe se před Pöpperlem zjevil po báječné Hertlově nahrávce Vondrka, jehož úspěšná klička do beckhendu znamenala hodně studenou sprchu pro domácí, kteří do té doby byli jednoznačně lepším týmem.

Neoblíbený gól do šatny nechal na Spartě své následky. Ve třetí části působila o mnoho zakřiknutějším dojmem než v předchozích dvou periodách a nechala pro změnu tvořit hosty. Ty vstřelený gól evidentně nakopl a tlačili se směrem vpřed, hrozil především útok s Pospíšilem a Krenželokem, kýženého vyrovnání se však prozatím nedočkali.

Sparťané mohli své vedení pojistit v závěrečných minutách. Nejprve Brošovu ránu do poloprázdné klece fantastickým obranným zákrokem na brankové čáře vyrazil Valach, už při hře bez gólmana pak poněkud ledabylá hra rudých dresů a jejich nechuť nahodit kotouč znamenala, že se stále hrálo s rozdílem jediné branky.

A za pasivitu přišel trest. Na časomíře svítil čas 59:39, když se v chumlu před Pöpperlem nejrychleji zorientoval mladičký Tomáš Hertl, jenž dnes už z jeho klasické pozice dokázal propasírovat touš až do klece a rozpoutat nevídané nadšení v hostujícím sektoru.

Slavia tak zejména díky jeho dvěma bodům srovnala 21 sekund před sirénou na 2:2 a vynutila si prodloužení. To žádnou velkou šanci nepřineslo, rozhodnout tak musely nájezdy, kde o bonusovém bodu pro sešívané barvy rozhodl ve druhé sérii Dušek.

Svěřenci Vladimíra Růžičky díky tomu pořádně znepříjemnili Spartě oslavy vítězství v základní části a podruhé v sezoně dokázali svého úhlavního rivala udolat po nájezdech. Pro Tomáše Hertla to byl zároveň první ze tří po sobě následujících zápasů proti Spartě, ve kterém byl hlavní postavou, tentokrát poté, co dvěma body a zejména srovnáním 21 vteřin před koncem zařídil Slavii dva body.

Názory FB uživatelů

 

Partneři
 


© 2001-2019 HC Slavia Praha & eSports.cz, s.r.o. | RSS kanál

Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno.
Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www.hc-slavia.cz

Hubnutí s fitness | Olympiáda dětí a mládeže


"