Fin Sihvonen: Cítím se v Česku dobře, proto tu chci hrát

Nováček ve slávistických službách Riku Sihvonen proti Zlínu pomohl k zisku bodu první trefou za červenobílé, přidal k ní i proměněný nájezd. „První zápas bolel, ale teď už se cítím lépe. Gól mi dodá sebevědomí,“ vysvětluje finský forvard. Pochvaluje si znovushledání s kamarádem Přikrylem i přítomnost dalšího Fina v kabině, ale také české pivo.

Se Zlínem, prvním týmem ligy, jste i přes porážku odehráli vyrovnaný zápas. Dodá vám to sebevědomí?
Je pravda, že jsme teď trochu nervózní, moc utkání jsme nevyhráli. Ale na to, jak těžký sobotní zápas s Litoměřicemi jsme měli za sebou, jsme proti Beranům hráli velmi dobře. Problémy jsme měli vlastně až na konci.

Riku Sihvonen po vstřelení branky

V pátém utkání za Slavii jsi poprvé skóroval, zároveň jsi proměnil i nájezd. Jak jsi zatím spokojený ze svým působením?
První zápas byl těžký, protože v Litoměřicích jsem toho moc nenahrál, takže tělo bolelo. Ale teď už se cítím lépe, a gól mi dodá sebevědomí.

Gól jsi dával v přesilovce, ve kterých máš letos už osm bodů. Je power-play tvoje oblíbená herní situace?
Určitě ano, myslím, že přesilovky a střely z první jsou mojí největší dovedností v hokeji.

Povedlo se ti už adaptovat na nový herní styl?
Nebylo to nic složitého. Na Slavii hraje spousta kluků, které jsem už znal, ti mi spolu s trenéry vysvětlili taktiku. Ale určitě mám ještě co zlepšovat.

Jak říkáš, znovu ses potkal například s Romanem Přikrylem, se kterým jsi nastupoval v sezoně 2021/22 za Stadion. Měl jsi radost, že si spolu zahrajete?
Určitě! Jsme hodně dobří kamarádi, celou dobu jsme v kontaktu, i o mém příchodu jsme si samozřejmě psali. Jsem rád, že tu je. A doufám, že i jeho můj příchod těší. (smích).

O Přikrylovi se tehdy mluvilo jako o tvém dvorním nahrávači, když jsi dokonce vyhrál tabulku střelců. Zůstala mezi vámi chemie?
Řekl bych, že vždycky byla a nikam nezmizela. Roman je opravdu skvělý hokejista, když jsme spolu na ledě, nemám najednou tolik práce, případně je jednodušší.

Další Fin v kabině

Ve Slavii už jednoho Fina máme, brankáře Paava Hölsäho. To musí být také příjemné, že?
Rozhodně. Můžeme si popovídat finsky, navíc v kabině sedíme vedle sebe, takže když se jeden z nás ztratí v češtině, tak si pomůžeme a vysvětlíme si to.

I Zlín dneska nastoupil se dvěma tvými krajany v sestavě – Aleksi Salonen a Jesse Paukku. Znáte se?

S Aleksim jsme z jednoho města, v létě spolu budeme trénovat na ledě, je to skvělý kluk. Jesseho moc neznám, ale zdá se být dobrý hokejista.

Jaký je největší rozdíl mezi českým a finským hokejem?
To je pro mě trochu těžké říct, protože už jsem v Česku čtyři roky. Co si ovšem pamatuji, tak jsem ve Finsku hrál v těžké lize, která ale nebyla tak chytrá. Nastupovala tam spousta mladých kluků.

Když působíš v Česku už čtyři roky, tak se ti u nás musí líbit…
Cítím se tu dobře, proto tady chci hrát. Navíc český hokej se neustále zvedá, vyhráli jste teď mistrovství. A výhodou je, že to mám blízko do Finska, letadlem dvě hodiny.

Co máš na Česku nejraději?
Na Česku mám nejraději Čechy. A pivo samozřejmě, ve Finsku moc dobré nemáme.