Jake Gricius: Osobnostně jsem tu vyrostl. Těším se na další rok

Vypořádal se s nabitějším zápasovým kalendářem, přechodem do Evropy i jazykovou bariérou. Jake Gricius se hned zařadil mezi lídry Slavie a vybojoval si i extraligové starty. „Byla to pro mě výzva. Naučíš se toho o sobě spoustu,“ říká Američan, který ještě loni působil na kanadské univerzitě v Calgary.

Jaké jsou tvé největší posezónní koníčky?
To je jasné, golf, chci se teď na hřiště dostat co nejvíc. Taky mám rád silniční cyklistiku, takže jezdím hodně na kole, máme doma krásné trasy, třeba Highwood Pass kousek od Calgary – to je nejvýše položený zpevněný průsmyk v Kanadě. Když to projedeš celé, dá to určitě přes sto kilometrů. Moc se těším, až se teď k tomu zase dostanu.

Sleduješ NHL?
Určitě, jsem rád, že zase uvidím NHL, domů se dostanu akorát při startu play-off. Pocházím z Colorada, takže fandím Colorado Avalanche. A těším se i na další sporty.

Co ses během první profesionální sezóny naučil?
Naučil jsem se toho spoustu. Kormě hokejového hlediska bylo pro mě nové přijít do prostředí, kde nerozumím jazyku, zjistit, jak zde vše funguje. Je to velká zkušenost, člověk se musí vše naučit, se vším se vypořádat, a i díky tomu všemu trochu osobně vyroste. A z hokejového hlediska je první profesionální sezóna podobná, naučíš se toho spoustu o sobě, co funguje a co ne. Zápasový kalendář je daleko nabitější, s čímž se člověk musí také naučit pracovat. Zároveň nepřemýšlíš tolik nad školou a můžeš se zamyslet více nad samotnou hrou. Takže když to celkově shrnu, myslím, že jsem osobnostně vyrostl, a těším se na další rok tady.

Co Griciuse motivuje do dalšího roku ve Slavii?

Jak říkáš, ve Slavii budeš pokračovat i v příští sezóně. Co očekáváš?
Letošní nepovedené play-off je takovou motivací navíc, do přípravy i do celé sezóny. Nechceš to zažít znovu, nejen kvůli sobě, ale i kvůli spoluhráčům a fanouškům, abychom už takhle nekončili, prošli čtvrtfinále a bojovali i dál. Porážka v play-off nebyl ideální konec, ale myslím, že díky tomu budeme všichni hladovější do dalšího ročníku a budeme se snažit to dotáhnout dál.

Co říkáš na play-off celkově? Byla skvělá atmosféra, vyrovnané zápasy…
Jasně, play-off je jiná liga, je to další level. Vidět stadión zaplněný lidmi je skvělé, dělá to zápasy mnohem zajímavějšími. Bylo to super, i hrát ve Zlíně, kde také naplnili tribuny. Zkrátka pro každý tým play-off znamená ještě o něco více, takže to bylo fajn.

Jake Gricius

Jaké máš po celé sezóně dojmy z přechodu do evropského hokeje?
Řekl bych, že dobré. Na začátku jsem si musel trochu zvyknout, přizpůsobit se stylu zdejšího hokeje v porovnání s tím univerzitním, který jsem hrál v zámoří. Pak jsem se do toho ale dostal a cítil jsem se lépe, takže jsem si to užil.

Co rozdíl mezi profesionální a univerzitní soutěží, vnímal jsi ho?
Jasně, jsou tu kvalitnější hráči, kteří mají větší dovednosti. Na ledě máte méně času a prostoru. Na druhou stranu je ale zámořský hokej na menším kluzišti více fyzický. Tady jsou hráči skvělí bruslaři, technicky lepší, díky čemuž pak musíte více přemýšlet o samotné hře. Takže to pro mě určitě byla dobrá výzva.

A co život v kabině, je to v zámoří jiné?
Nejlepší na hokeji je samozřejmě parta a kamarádství v kabině. Většinou nezáleží, kde zrovna jste, bývá to podobné. Tady jsme ale měli speciální partu. Jsme namixovaní starší kluci s mladými, máme skvělé lídry, takže jsem si sezónu fakt užil. Kluci byli celý rok skvělí.

Nebylo pro tebe náročné proniknout do české party?
Nemyslím si. Samozřejmě je občas náročné zůstat v konverzaci, když nemluvím místním jazykem. Všichni kluci se ale snažili. Vždycky přišli, jestli je všechno pohodě. Jasně, s jazykovou bariérou je to jiné, ale nemyslím, že to bylo nějak náročné.

Život v Praze se ti líbí?
Je to skvělé! Měl jsem opravdu štěstí, že jsem první rok v Evropě mohl strávit v tak krásném městě, jakým je Praha. Navíc je tady pořád co dělat, což je super, když jste tak daleko od domova. Neustále člověka něco ,zaměstnává´. Praha je prostě krásná, plná historie, zamiloval jsem si to tu.

První extraligové zkušenosti, první gól

Vraťme se k hokeji. Nemůžeme opominout, že jsi dohrál sezónu za Plzeň v extraligovém play-off…
To pro mě bylo úžasné. Dokázat si, že umím hrát ještě na dalším levelu, je dobré. Určitě to člověku pomůže i v sebevědomí do další letní přípravy. Byla to skvělá zkušenost. Plzeň je dobrý tým, odehráli povedenou sérii se Spartou. Přijít takhle na konec sezóny bylo pro mě samozřejmě trochu složité, ale nemůžu říct jediné špatné slovo.

V sérii jsi vstřelil i svůj první extraligový gól, jak ses cítil?
Když jsem viděl puk v síti, byl jsem nadšený. Pak jsem se ale podíval na časomíru. (snížení na 2:4 v poslední vteřině 6. utkání, pozn. red) Dát svůj první gól je speciální, ale samozřejmě bych si přál, aby měl větší vliv na utkání. Pořád je to ale skvělá památka na dlouhou dobu.

Takže z letošní sezóny máš dva puky za první góly…
Je to tak. Nejspíš si je dám někam k dresům a třeba si je pak s časem doma i zarámuji a někde vystavím. Ale uvidíme, co s nimi bude chtít dělat i přítelkyně.

Jak jsi tu trávil volný čas?
Na začátku, když jsme ještě neměli zápasy, jsem využíval času a chtěl toho tady vidět co nejvíc. Od startu sezóny jsem ale nedělal ni bláznivého, když jsem se dostal odpoledne domů, chtěl jsem si hlavně odpočinout, připravit si správné jídlo, a tak podobně.

Teď se vracíš domů, těšíš se?
Určitě. Ale samozřejmě mě mrzí naše brzká prohra. Těším se ale, že se podívám domů, uvidím znovu rodinu a přítelkyni. Mé sestře se také v mezičase narodilo dítě, které jsem ještě neviděl, na něj se moc těším. A samozřejmě se pak začnu i připravovat na další sezónu.

Máš už nějaký plán?
V Calgary mám trenéra, se kterým se vždy připravuji tak pět až šestkrát týdně, snažíme se chodit i co nejvíc na led.

View this post on Instagram

A post shared by HC Slavia Praha (@hcslavia)