Lukáš Strnad: Opouštím druhý domov, ale na novou výzvu se těším

Slávistický talent Lukáš Strnad si svými výkony vysloužil místo v extralize, další sezonu v červenobílém tak nepřidá. „Strávil jsem na Slavii krásných pět let. Věřil jsem, že můžu hrát mezi chlapy, přišlo mi správné jít krůček po krůčku,“ popisuje svou cestu a vztah ke klubu v posledním rozhovoru před odchodem do nejvyšší soutěže.

Díky výkonům ze Slavie se posouváš do extraligy. Kde se vzala forma, kdy ses letos vypracoval až na nejlepšího střelce týmu?
Těžko říct, musím však přiznat, že jsem letos cítil mnohem větší důvěru trenérů a dostal jsem i větší minutáž na ledě. Hlavně ale musím vyzdvihnout Příkru s Berym (Roman Přikryl a Matěj Beran), se kterými mi hra opravdu sedla. Díky nim jsem dával hodně gólů a byl produktivní, to asi považuji za hlavní důvod. Ale… na jednu stranu je pěkné být nejlepším střelcem, vyměnil bych to však za týmový výsledek a play off. Nikdo nechce končit na začátku března. Být nejlepší střelec je hezké, ale hned bych to vyměnil za play off.

Lukáš Strnad a Roman Přikryl

Rostla s formou i tvá sebedůvěra?
Určitě, to je jasný. Když cítíte důvěru realizáku a daří se vám, tak z osobního hlediska si taky začnete víc věřit. Na rovinu přiznám, že jsem si pak věřil poměrně dost.

Změnil jsi třeba přípravu před sezonou nebo nějaký individuální prvek v tréninku?
Léto bylo úplně stejné jako rok předtím. Co se týče přípravy na ledě, cítil jsem spíš jen rozdíl v kondici, byl jsem víc nabruslenější. Nic jsem ale vyloženě neměnil, držel jsem se stále stejného. V hlavě jsem si ale před sezonou nastavil, že bych chtěl dát tolik a tolik gólů, abych se zase v kariéře mohl posunout o patro výš, což se nakonec povedlo.

Pět let ve Slavii? Spousta vzpomínek

Sám už tedy zmiňuješ další etapu kariéry. Jak se ale budeš ohlížet za tou slávistickou?
Strávil jsem na Slavii krásných pět let, na které budu rád vzpomínat. Člověk si toho vybaví opravdu hodně. Mezi momenty, které mi asi nejvíce utkvěly, patří určitě návrat juniorky do extraligy a první start za áčko. Ty byly nejvýraznější. Ale jak říkám, budu mít hodně vzpomínek na množství spoluhráčů a taky hlavně kamarádů.

Mluvíš o návratu juniorů do extraligy. Ve Slavii jsi zůstal právě i přes tehdejší sestup juniorky. Co pro tebe bylo nejdůležitější, že jsi v Edenu setrval?
Myslím, že kluci kteří tehdy odešli, si mysleli, že budou nebo mohli hrát jen juniorku. Já ale měl šanci nastupovat i za áčko, což mi dávalo smysl. Věřil jsem si, že můžu mezi chlapy hrát. Dostal jsem šanci a chtěl se posunout do dospělého hokeje. Byli jsme domluveni, že hlavní cíl bude snaha vrátit co nejdřív juniorku do extraligy, a k tomu dostat už i nějaký prostor v A-týmu. Zvolil jsem tedy tuhle cestu.

Neváhal jsi, že bys mohl být kvůli absenci extraligy v chlapech i juniorce například znevýhodněný oproti tvým vrstevníkům v týmech, kde hrají obě kategorie nejvyšší soutěž?
Je jasné, že tam riziko bylo. Když se ale člověk podíval na minutáže, které mladí kluci dostávali, tak to moc nebylo. Přišlo mi tedy jako lepší varianta začít v první lize, oťukat se a nabrat zkušenosti, a až pak se posunout krůček po krůčku. Přejít z juniorky do první ligy a odtud teprve do extraligy – podle mého názoru to je pro hráče lepší, než skočit hned do extraligy, kde by moc nehrál. Určitě to i teď zpětně vnímám jako správné rozhodnutí. Jsem rád, že jsem to takhle udělal.

Lukáš Strnad po gólu v play off juniorů

A i návrat juniorky se nakonec podařil...
Asi by mě osobně hodně dlouho hryzalo, že jsem byl u týmu, který spadnul. Chtěl jsem tedy, aby se juniorka vrátila, kam patří. Což se naštěstí povedlo. Já ale přišel s některými kluky z áčka jen na výpomoc pro play off, nebylo to tedy o nás, ale o týmu, který tehdy dominoval už celou sezonu. Jsem ovšem rád, že se nám povedlo návrat uhrát. Myslím, že pro celou Slavii a její mládež je to hodně důležité. A to, že se nyní povedlo juniorce z pozice nováčka dojít do čtvrtfinále, je super. Věřím, že se bude mládeži dařit i dál.

Luboš Jenáček (trenér juniorky) několikrát chválil pokoru vás kluků, kteří jste přišli na výpomoc. Jak jste vnímali, když jste šli hrát právě tam?
Jednu dobu to letos nevypadalo úplně ideálně. Řekli jsme si, že to takhle už podruhé prostě nedopadne, aby juniorka sestoupila. Chtěli jsme pomoct, což jsme snad splnili. Jsem tedy rád, že trenér Jenáček o nás takhle mluvil, ale jak jsem už říkal, bylo to primárně o jeho týmu, který spolu držel a hrál dobře. My přišli jen na výpomoc. Není ale vůbec jednoduché přejít z áčka do juniorky.

První krůčky v extralize...

Už letos jsi nasbíral i první starty v extralize. Co nervozita, byla?
Na první zápas jsem byl opravdu hodně nervózní (smích), šlo zrovna o derby Plzně s Karlovými Vary, takže byla úplně vyprodaná hala. Nervozita ale u mě panovala jen nějakých pět minut na začátku, pak jsem si už zápas začal užívat. Sice jsme prohráli, ale užíval jsem si to, protože přesně tohle je důvod, proč člověk hokej hraje.

A jak se těšíš na první sezonu a přípravu v extralize?
Těším se opravdu hodně. Na druhou stranu ale opouštím druhý domov, ve kterém jsem strávil pět let. Těším se ale na novou výzvu, novou zkušenost. Doufám, že to zvládnu a se vším se poperu, bude to jízda.

Změní se teď něco v tvé kariéře?
To nedokáži říct. Myslím, že všechno nějak vyplyne. Člověk spíš sleduje ostatní hráče, co a jak dělají, jak se chovají a jaký mají přístup. Z toho pak nějak vyplyne, jestli je třeba něco měnit. Já bych zatím žádnou změnu nedělal, ale když bude potřeba, udělám ji.

Kdo ti zatím nejvíce pomohl v hokejovém vývoji?
Každý hráč vám určitě něco dá. Z doby, kdy jsem přišel do A-týmu, bych určitě vyzdvihl Lukáše Žejdla, který mi hodně pomohl. A tři roky jsem v Edenu strávil i s Tomáše Knotkem. Tyto dva kluky bych určitě vyzdvihl, opravdu mi pomohli k prvním krůčkům mezi dospělými. A samozřejmě Bery s Příkrou, díky kterým jsem dal tolik gólů a patří jim také velké díky, že jsem se mohl posunout do extraligy.

Lukáš Strnad a Vojtěch Polák na děkovačce

A co nějaký hokejový vzor. Měl jsi, když jsi byl mladší?
Teď si žádný nevybavuji, ale určitě to byl nějaký šikovný praváček v NHL. (smích)

Nebude pro tebe trochu zvláštní nechodit na tradiční slávistickou děkovačku po zápasech?
Určitě, děkovačka je na Slavii hodně specifická, na ni budu taky rád vzpomínat. Z ledu ji hráč vnímá tak, že ti fanoušci jsou opravdu srdcaři, milují to. Z pozice hráče je fakt hezké a člověk si toho opravdu váží, že lidi stojí za vámi po vyhraném i po prohraném zápase. Doufám, že teď do budoucna bude slávistická děkovačka převážně vítězná. Jsem rád, že lidi chodí a jsou takoví srdcaři, jsou skvělí. Nastupovat jinde teď bude možná zvláštní, ale myslím, že člověk si na to musí zvyknout.

Co pro tebe samotného Slavia znamená?
Za mě je Slavia velký klub. Do budoucna ji přeji jen to nejlepší a doufám, že bude hrát zase zpátky extraligu, protože tam Slavia patří. Je to velká značka, klub s obrovskou historií. Věřím a doufám, že se slávistům bude dařit a budou hrát co nejvýš, ideálně zpátky v nejvyšší soutěži.

S kluky zůstanu v kontaktu, Slavii budu sledovat

Máš nějaký vzkaz pro fanoušky?
Chci lidem poděkovat, že chodili. Za celý tým musím říct, že si uvědomujeme, že výsledky teď nebyly optimální. Věřím ale, že se už slávistům bude dařit a že lidi budou fandit ještě víc než dosud – že budou fandit na 110 procent a hokej je bude bavit. Jsou skvělí, děkuji jim za to.

Jaký byl ohlas doma, když jsi oznámil, že půjdeš do extraligy?
Doma měli všichni radost, a já samozřejmě taky. Rodina mě podporuje, což mě moc těší. Nějaké starty sledovali už v televizi, hlavně babička s dědou.

Dopřál sis už zaslouženou dovolenou před novou výzvou?
Poté, co jsme ještě dohráli s juniorkou, tak jsme se různě rozloučili a podobně. Pak jsme s Vojtou Polákem odjeli na dovolenou. Teď už jsem zpátky a zase začínám něco dělat, chodím na tenis, padel, ještě bych měl začít chodit do posilovny a pořádně se hýbat – řekněme připravit se na přípravu a další sezonu.

Zmiňuješ Vojtu Poláka, zůstáváš tedy s kluky v častějším kontaktu?
Určitě, s Vojtou si dost píšeme, navíc bydlí ve stejném městě jako moje babička s dědou, takže když přijedu a je čas, zajdu někam i s ním. S Maxem Havrdou a spoustou dalších kluků jsme v kontaktu, a doufám, že zůstaneme. Odehráli jsme spolu i hodně hodin ve Fortnite, což snad taky bude pokračovat. (smích) Já kluky nehodlám takhle opouštět, doufám, že ani oni mě.

A jak budeš sledovat samotnou Slavii?
Stoprocentně budu sledovat alespoň výsledky týmu. A budu klukům držet palce. Když se někdy naskytne čas a prostor, tak bych se do Edenu i rád zajel podívat na nějaký zápas.

View this post on Instagram

A post shared by HC Slavia Praha (@hcslavia)