První gól v juniorce? Nepopsatelný pocit, zářil Slavíček

V juniorském zápase proti Kladnu se patnáctiletému útočníkovi povedlo něco, co ještě žádný jiný český hokejista jeho ročníku narození nezažil. Poprvé totiž Slavíček skóroval za nejstarší mládežnickou kategorii, kde hraje i proti o čtyři roky starším hráčům. Ve Slavii tak roste velký talent, který pravidelně nastupuje za českou šestnáctku a jako kapitán loni dotáhl Prahu k vítězství na mistrovství ČR krajů.

Do konce duelu s Kladnem zbývalo necelých sedm minut, když se kotouč v přesilovce dostal do pravého kruhu k Slavíčkovi, který zamířil a přesnou ranou se trefil k bližší tyči nad rameno brankáře. „Strašně se mi ulevilo, protože jsem už před tím měl několik šancí. Najednou se to podařilo a ty první momenty po tom byly nepopsatelný,“ popisoval.

„Je hezké, že se jim se mnou začalo dařit. Asi jim docela přináším štěstí. Byl jsem na ledě u docela dost gólů, které jsme dali, a jsem rád, že jsem k tomu tentokrát přispěl i gólově,“ říkal spokojeně mladý útočník. Junioři s ním v sestavě poprvé vyhráli dvě utkání v řadě a odpoutali se od posledních příček tabulky.

Sezonu začínal hokejista s ročníkem narození 2004 v dorostu, kterému výraznou měrou pomohl k postupu do lepší nadstavbové skupiny. Jako odměna přišel přesun do starší mládežnické kategorie. „Je to o dost těžší, prakticky všichni hrají do těla, což v dorostu ještě úplně není. Musím si na to zvyknout.“

Sám Slavíček si uvědomuje, že na sobě musí stále pracovat. „Největší problémy mi dělá rychlost, protože někteří hráči v juniorce jsou opravdu hodně rychlí, a tak se stane, že je úplně nestíhám. Ale myslím si, že to je každým zápasem lepší a snad se dostanu na jejich úroveň co nejdříve.“

S národním týmem třikrát proti Švýcarsku

Šimon Slavíček v dresu národního týmu.

V posledních týdnech má slávistický forvard poměrně náročný program. Zápasy v dorostu, pak tři zápasy za juniorku za pouhých pět dní. Následoval rychlý přesun na reprezentační sraz šestnáctky, se kterou se ve třech duelech postaví stejně starým Švýcarům. „Strašně moc se na to těším. Přirovnal bych to k Vánocům. Ze začátku úplně nevíte, co od toho máte očekávat, ale když to přijde, tak to jsou neopakovatelné momenty, které si naplno užíváte,“ vysvětlil.

„Je hezké stát před zápasem na modré a koukat na českou vlajku. Možnost reprezentovat svůj národ nedostane každý a já si každé takové možnosti vážím. Pokaždé mě to dodá spousty energie a odvahu do těžkých zápasů proti nejlepším hokejovým zemím na světě,“ řekl Slavíček.

Za Česko už zvládl odehrát šest zápasů, ve kterých se rozhodně neztratil. Čtyři body za gól a tři nahrávky je na startu reprezentační kariéry slušná bilance. „Určitě už budu klidnější, než když mě čekal úplně první zápas v reprezentaci. Na druhou stranu je každý zápas v národním dresu výjimečný,“ uvědomuje si slávistický talent.

Slavíček už hrál proti Finsku, Rusku a Slovensku. Tentokrát ho čekají Švýcaři, kteří se v posledních letech v mládeži neustále zlepšují. „Sice jsem je ještě neviděl hrát, ale myslím si, že oproti Rusům to nebudou takoví bruslaři. Možná budou trochu šikovnější, ale věřím tomu, že se nám bude dařit a ze Švýcarska si odvezeme dobré výsledky,“ uvedl.

Za posledních čtrnáct dní ho už potřetí čekají úplně jiní spoluhráči. Zvykat si na jiné hráče prakticky každý týden není ideální, ale Slavíček to příliš neřeší. „Já to takhle úplně neřeším. Když jdu do zápasu, tak chci podat co možná nejlepší výkon bez ohledu na to, s kým zrovna nastupuju. Myslím si, že si dokážu vyhovět téměř s každým,“ potvrdil stabilní člen reprezentační šestnáctky.