Bývalý hokejista, dvojnásobný mistr extraligy, řezník a trenér mládeže v jedné osobě. Všechna tato označení by se dala použít pro bývalého legendárního útočníka Slavie Michala Supa. Ten se po skončení kariéry věnuje zejména řeznictví. Fanoušci během letošních zápasů v Edenu mohli ochutnat klobásy jeho výroby. Jak se k povolání dostal? Jak připravuje svého syna Michala na hokejovou kariéru? To vše nám prozradil v tomto rozhovoru.

Jméno Michal Sup je jistě známé všem fanouškům hokejové Slavie. Tento forvard, který přišel do Slavie v roce 1995, získal s klubem dva extraligové tituly. V první mistrovské sezóně byl nejlepším střelcem svého týmu. Zahrál si i v reprezentačním dresu. Kariéru zakončil v květnu 2010 v Mladé Boleslavi. Se Slavií je však nadále úzce spjatý a to jak hokejově, tak mimo něj. Je totiž spolu s Josefem Jančou trenérem 8. třídy, kde hraje jeho syn. Ve svém druhém uplatnění funguje jako dodavatel uzenin na zápasy ve vršovickém Edenu.

Co říkáte jako legenda klubu na letošní sezónu?
Je to pro mě velké zklamání a překvapení. Co víc dodat, myslím, že smutných lidí je více. Po tolika letech najednou první liga.

Takto si užíval mistrovské oslavy v roce 2008.

Z mistrovských týmů v současné době působí ve Slavii například Marek Tomica. Byli jste v kontaktu?
Byl jsem v kontaktu se všema klukama. Žádný z nich nechtěl hrát tak, aby se sestoupilo. Ale nedá se nic dělat, musí se pracovat dál.

A s ostatními kolegy z mistrovských týmů se stýkáte?
Jsme v kontaktu, většinou si ale jen voláme.

Martin Ručinský si ve 44 letech možná zahraje na mistrovství světa. Nelitujete někdy, že jste skončil s hokejem relativně brzy?
Ne, určitě ne. Každý má svoje maximum, pár vyvolených samozřejmě zůstává déle. Ale to je v každém sportu a každém odvětví. Všude jsou výjimeční lidé, kteří mohou hrát přes svůj věk.

Zatím není jasné, kde bude Slavia příští rok nastupovat. Vy jste v Edenu odehrál několik sezón. Myslíte si, že v době moderních arén může být vršovický stadion dobrým domovem po celý rok?
Myslím, že určitě. Hlavně díky té atmosféře, která tam vždycky byla výborná.

Bude divácká kulisa důležitým faktorem v boji o extraligu?
Důležitě bude, jestli diváci hráče podpoří. Snad se bude vyhrávat a i od toho se bude podpora odvíjet, protože hokej se hraje hlavně pro diváky.

Řeznictví zakládal můj otec, já a bratr ho následujeme

Michal Sup v civilu. V roce 2013 vhodil na utkání se Zlínem čestné buly.

Po skončení kariéry se věnujete řeznictví. Jak jste se k této profesi dostal?
Mám školu technologie masa. Počítal jsem s tím, je to rodinná firma. Táta ji založil a já s bratrem jsme ji převzali. Táta už šel totiž do důchodu, takže jdeme v jeho šlépějích a pokračujeme v díle.

Při zápasech v Edenu dodávala vaše firma na stadion klobásy. Bude spolupráce pokračovat?
Já bych byl rád, bude záležet na Slavii, jestli byli spokojeni s mými službami. Ale oni teď mají jiné starosti, smlouvy hráčů, sponzory. Takže to není jednoduché.

Trénovat vlastní děti je občas těžké

Kromě toho jste zůstal u hokeje jako trenér mládeže u 8. třídy Slavie. Tam hraje i váš syn Michal, věnujete se mu i doma? Předáváte mu své zkušenosti?
Ono u vlastních dětí je to trochu těžké. Většinou poslouchají spíš ty cizí než vlastního tátu. Je jasné, že se snažím mu toho předat co nejvíc. Mrzí mě, že jsem byl hodně v práci. Představoval jsem si, že se té mládeži tady na Slavii budu věnovat trochu více. Ale podnikání je podnikání.

Michal Sup na archivním snímku při oslavě gólu

Takže řeznictví je natolik náročné, že vám trochu brání jiným činnostem?
Není na to zkrátka čas, představoval jsem si to trochu jinak. Ale zatím to podnikání upřednostňuji.

Chodíte si někdy alespoň rekreačně zahrát hokej?
Ne, vůbec. Když mám čas, tak ho právě věnuji mládeži a jdu s nimi na led. To je ale jen tak dvakrát za týden.

Těšíte se jako divák na letošní MS?
Bude to skvělé, je to doma. Lístky na nás jsou vyprodané, takže bude v O2 areně skvělá atmosféra. Hlavně, aby byla medaile.

Jaké to bylo v roce 2004? Na tehdejším domácím šampionátu jste si také zahrál…
Na to vzpomínám, byl to tehdy skvělý zážitek.