Slavia s Třebíčí dvě třetiny prohrávala, přesto dál vítězí

Slavia proti Třebíči dlouho nepotvrzovala roli favorita, naopak po chybě dovolila Třebíči o gól vést. Zvrat přišel až v závěrečné třetině, kdy červenobílí nasázeli tři branky. Domácí už nezvládli zareagovat a Pražané počtvrté v řadě zapisují vítězství. Dvě trefy zaznamenal Matěj Beran.

Skoro tři minuty museli diváci čekat na střelu na branku, k smutku domácích ovšem mířila na jejich brankáře. Slavíček zůstal osamocený na levém křídle, Brož ale stihl zareagovat. Byli to však právě Třebíčští, kdo se jako první radoval z gólu. Kočí chyboval v rozehrávce, puk se odrazil k Tomáši Svobodovi a ten využil Hölsäho nepřipravenosti.

Branka domácí viditelně nabudila a Třebíč už tak svižný zápas bez častých přerušení ještě více zrychlila. Držela se ve svém útočném pásmu tak důrazně, až si vynutila faul. Potvrdila ale, že letos nemá v přesilovkách nejlepší čísla, skóre se neměnilo. Horáci tak do šaten odcházeli s náskokem jedné trefy.

Druhá třetina gól nepřinesla

Zatímco předchozí třetina se hrála v rychlosti bez častých přerušení, ve druhé části tempo opadlo. A přestože Pražané působili na ledě daleko živějším dojmem, kromě šance Knotka v mezikruží nic nebezpečnějšího nevytvořili. Naopak zahrozili opět domácí. Bittner se protáhl kolem sešívané obrany, ale s jeho bekhendovým blafákem si Hölsä poradil.

Pak se zase dostali na koně hosté, vytvořili si tři velké příležitosti. V největší z nich nedokázal Průžek dopravit mezi tři tyče odražený puk. Jenže následně sešívané opět zbrzdilo oslabení, které znovu zvládli ubránit. Srovnat do přestávky už nestihli.

Dvacet minut – tři trefy na konto červenobílých

Podařilo se jim to ale už dvacet osm vteřin po začátku poslední dvacetiminutovky. Obrana zapomněla na Tomáše Knotka, který po pasu od Holého ujížděl sám na gólmana, za kterého puk se štěstím propasoval. Povedenou pasáž si ale sešívaní zase přerušili hrou v početní nevýhodě. Tým z Vysočiny se mohl dvakrát trefit do odkryté brány, ale i tentokrát kotouč za brankovou čáru nedotlačil.

Povzbuzeni vydařeným oslabením přidali hokejisté z Edenu druhý zásah. Strnad se obtočil kolem brány a přihrávkou našel kanonýra Matěje Berana. Poté si také zahráli svoji první přesilovku slávisté, na jejím konci se ale museli o skóre spíš obávat. Domácí pronikli do jejich obranného pásma a prověřili gólmana, který chvíli bránil svoje území bez hokejky.

S ubíhajícím časem začalo střel ještě více přibývat, jak se týmy snažili pohnout se skóre. A nakonec se to povedlo sešívaným, podruhé se trefil Matěj Beran, který se nejlépe zorientoval ve skrumáži v předbrankovém prostoru.

Třebíč se snažila ještě zvrátit stav utkání, půl minuty před koncem vsadila na hru bez brankáře, ale na výsledku 3:1 už se nic nezměnilo. Slavia si tak do Prahy odváží všechny body a na náročný domácí víkend se naladila vítězně.

Aleš Totter (HC Slavia Praha): Dnes odjíždíme šťastnější. Ne vždy máte tři body, když nehrajete šedesát minut. V první třetině měli domácí dobrý pohyb, je tady malé hřiště, se kterým jsme se sžívali. Můžeme se připravovat jakkoli, ale zase jsme měli špatný start do zápasu a dostali jsme první gól. Naše bilance v této statistice je letos hodně špatná. První třetinu jsme uhráli na 0:1, ve druhé jsme začali mít lepší pohyb a vytvářeli jsme si šance, ale nedali jsme je. Co jsme nedali v poslední minutě druhé třetiny, tu šanci do prázdné, se nám vrátilo ve třetí periodě, kdy jsme skórovali třikrát. Všechno to byly šťastné odrazy. Jednou ve středním pásmu a dvakrát šťastný odraz z rohu k brankovišti.

Věříme tomu, že hokejový bůh je spravedlivý, dneska štěstí bylo pro nás a zasloužili jsme si ho. Hlavně zlepšením od druhé třetiny a pracovitostí. Ale musíme hrát šedesát minut. O víkendu nás čeká těžký dvojzápas, zase se musíme zkoncentrovat, protože to budou jiní soupeři a jiná hřiště.

David Dolníček (SK Horácká Slavia Třebíč): My jsme do zápasu vstoupili dobře. Slavia nám přišla trochu ospalá a využili jsme toho jedním gólem. Ještě jsme měli pár nadějných šancí, protože jsme se chtěli tlačit do brány, což se nám celkem dařilo, ale byla z toho bohužel jen ta jedna branka. Druhou třetinu jsme z tempa trošku vypadli, Slavia se naopak dostala do hry. Přesto jsme měli samostatný nájezd a několik přečíslení, která jsme ale nesehráli ideálně. Přesilovka nic, takže jedeme pořád 1:0 po dvou třetinách, což už známe. Dáme nějaké pokyny, nastoupíme do třetího dějství, chceme dobře bránit a hrát aktivně. Ale hned po dvaceti vteřinách máme hráče samotného před naší bránou, nikde nikdo. Tu situaci jsem ještě pořádně neviděl, nerozumím tomu – 1:1.

Pak měli hráči trochu hlavy dole, ale dostali jsme přesilovku, ve které jsme měli obrovské šance. Opět vůbec nechápu, proč to není gól. Po přesilovce neubráníme předbrankový prostor a prohráváme 2:1. Dorážka, 3:1 a je po zápase. Diváky chápeme a děkujeme jim. Víme, že se to těžko kouše, ale v sobotu hrajeme zase a po tomto těžkém direktu se musíme zvednout a hrát dál.