Chceme kádr od začátku pohromadě, říká Tvrzník. Jaký bude letošní tým?

Pracovité hráče střední generace – tak odpovídá hlavní trenér Slavie Daniel Tvrzník na otázku, jaké posily na novou sezónu s vedením klubu hledali. „Na všechny které jsme přivedli, jsme měli výborné reference,“ doplňuje Tvrzník. O nových hráčích, odchodech těch bývalých, přípravě nebo vizi mluví v rozhovoru pro klubový web.

Letní příprava běží už přes dva týdny. Jakou cítíte v týmu atmosféru?
První dva až tři týdny jsou spíše na zapracování, abychom udrželi zdraví, a postupně se dávky i intenzita budou přidávat. Zatím to kluci zvládají v pohodě, atmosféra je dobrá a všichni jsou zdraví. Přípravu jsme oproti předchozím sezónám trochu změnili, ale zatím jsou na to pozitivní ohlasy.

Drtivá většina týmu trénuje dohromady, kromě jednoho hráče nikdo nemá individuální přípravu. Co si od toho slibujete?
Zaprvé se změnila až třetina týmu, takže chci, aby byl tým pohromadě. Zadruhé si myslím, že jedním z důvodů neúspěšného začátku loňské sezóny bylo to, že mužstvo nebylo dobře kondičně připravené. Za vinu to dávám i tomu, že tři čtvrtě týmu, především starší jádro, mělo individuální letní přípravu a asi ne každý byl připravený tak, jak bychom si představovali. Proto chceme mít kluky, když to řeknu blbě, více pod kontrolou, abychom to ve chvíli, když by se nám zdálo, že mužstvu dochází síla, měli na krku my. Abychom nemuseli zjišťovat, kdo, jak a s kým trénoval, ale abychom věděli, jak se kluci připravovali a jestli to, že se nám momentálně nedaří, je způsobeno fyzickou kondicí nebo něčím jiným. Chceme o tom mít přehled. Proto jsem chtěl, aby tým byl pohromadě a abychom vazby v týmu a vůbec ten tým tvořili odteď, a ne až někdy od srpna.

Minulý týden jste zmínil, že brankáři mají specifický program. V čem?
Teď na začátku přípravy, kdy se dělají především obecné věci, jsou brankáři většinou s námi. Děláme hodně standardních věcí, máme hodně kompenzačních cvičení. V dalším průběhu přípravy pak budou mít více specifických tréninků, přece jenom potřebují zatěžovat jiné svaly než hráči. Na starosti to bude mít Roman Málek a nadpoloviční většinu tréninků budou absolvovat s ním.

Tým má velkou perspektivu

Na rozdíl od loňské sezóny máte tým na starost už od začátku. Vnímáte to jako výhodu, že si ho můžete tvarovat?
Hráče, kteří tu byli a zůstali, jsem za půl rok poznal docela dobře, ale přece jen chci vidět, jak pracují mimo led a jak reagují v zátěži na krizové situace. Samozřejmě potřebuju poznat nové kluky, i když některé z nich trochu znám. Potřebuju poznat tým detailně. S Pavlem (Kolaříkem), Markem (Tomicou) i s Romanem si budeme tým postupně připravovat, abychom věděli, když přijde v průběhu sezóny krize, jak můžeme s jednotlivými hráči pracovat a jak reagují na kritiku a v krizových situacích. Není to jen o práci na ledě, ale i o práci na suchu. Čím více budeme spolu, tím lépe.

Řada nových posil zmiňovala jako jeden z důvodů pro příchod na Slavii vizi, kterou jste jim se sportovním manažerem Jaroslavem Bednářem představili. Jaká ta vize je?
Nejde ji popsat jedním slovem nebo jednou větou. S kluky, kteří tu zůstávali, i s novými příchozími jsme se bavili o tom, jakou mám představu, jaký chceme hrát hokej a jak se na něj chceme připravit. Jsou to věci, které kluci potřebují vědět, a myslím si, že je důležité, aby měli vizi a věděli, co je čeká. Když se podíváte na aktuální soupisku, tak z nějakých 27 hráčů se 18 nebo 19 narodilo po roce 2000. To znamená, že tým má velkou perspektivu, pokud zůstane alespoň rok nebo dva pohromadě. I proto jsme se snažili doplnit kádr hráči střední generace, která nám v minulé sezóně chyběla. Franta Hrdinka, Filip Eliáš, Jirka Průžek a Honza Holý jsou hráči, kteří už mají dost zkušeností s dospělým hokejem a zároveň mají velký potenciál se ještě zlepšit. Takové hráče jsme potřebovali, a proto jsem rád, že jsou tady. Věříme tomu, že tým během roku dvou posuneme dopředu. Nestavíme mužstvo na veteránech – máme jen dva hráče lehce přes 30 let (Tomáše Knotka a Lukáše Žejdla) – a myslím si, že tomu, jak je tým složený, bude odpovídat herní projev, který chceme.

Několik nových kluků jste už trénoval v Litoměřicích. Jak byste je popsal?
Honza Holý je pro mě stabilně, několik sezón po sobě, jeden z nejlepších obránců Chance ligy. Je dobrý na obou koncích hřiště, v přesilovce i v defenzivě. Charakterově je výborný do kabiny, a proto to byla jednoznačně moje první volba, když jsme začali někdy v lednu řešit doplnění kádru na příští sezónu. Jsem strašně rád, že tu je. S Jirkou Průžkem a Pepou Slavíčkem jsem byl jen pár měsíců, ale ve svých týmech měli důležité role. Jirka byl tahoun Šumperku a je to hráč, který zapadá do naší koncepce. Má výborný pohyb, je silný v koncovce a je velice pracovitý a charakterní hráč. Pepa je kluk, který odehrál v dospělém hokeji jednu sezónu. Je to pravák – ti nám v minulé sezóně chyběli – a má velký potenciál během dvou let stabilně atakovat extraligu. My mu v tom můžeme pomoct a on může pomoct Slavii. Frantu Hrdinku jsem sledoval dlouhodobě, několikrát jsem ho chtěl do Litoměřic, ale bohužel to nikdy neklaplo. Pětadvacetiletý kluk, prošel zahraničím, extraligou, reprezentacemi. Je velmi pracovitý a věřím tomu, že s Filipem Eliášem budou pro tenhle klub velice platní.

Jak jste postupovali při hledání posil?
Hledali jsme hráče střední generace, kteří jsou pracovití a mají chuť se zlepšovat. Na všechny, které jsme přivedli, jsme měli výborné reference. Důležitý pro nás byl i vztah k Praze. Všichni to jsou kluci, kteří jsou z Prahy nebo na ni mají vazbu – třeba Filip Eliáš říkal, že tu s hokejem začínal. Všichni hráči do Slavie chtěli a vidí ji jako šanci se posunout dál. Nikoho jsme nemuseli přemlouvat nebo na něj tlačit penězi, což si ani nemůžeme dovolit. Zájem byl u všech oboustranný, což je pro nás pozitivní, a věřím, že v sezóně se to ukáže.

Chystáte ještě další posily?
Pevně věřím, že nás ještě někteří hráči doplní, ať už v průběhu suché přípravy nebo potom. Především v útoku chceme přivést minimálně jednoho, spíše dva velice kvalitní hráče, protože kádr je zatím hodně mladý i úzký. Samozřejmě pokračuje spolupráce s Mladou Boleslaví, takže by se tu v průběhu srpna měli objevit ti, kteří vypadnou z extraligového mužstva. Je tu sice dost hráčů na zkoušku, ale ti potřebují hrát a získat zkušenosti s dospělým hokejem. V Chance lize by tu pravděpodobně nedostávali takový prostor. Musí se ukázat v přípravě, ale počítáme s tím, že kluci z ročníku 2003 a 2004, kteří tu s námi jsou, by měli rozjet sezónu ve druhé lize a říct si tam o stabilní místo ve Slavii.

Stáli jsme o setrvání Karla Klikorky

Právě tyto mladé hráče jste na konci minulé sezóny trénoval v juniorech. Přesvědčil vás někdo z nich, že si zaslouží místo v áčku?
Ve chvíli, kdy jsem do Slavie nastoupil, jsem začal sledovat dění v celém klubu. Kluky z juniorky jsem postupně poznával a myslím si, že tím, že jsem se k nim v závěru sezóny připojil nastálo, jsem je docela poznal. Pět hráčů z loňské juniorky, kteří tu jsou s námi v přípravě, si o to řekli svoji prací a výkony na ledě. V přípravě s námi ale není každý hráč dorazového ročníku. Je to o práci, a pokud někdo nechce pracovat tak, jak si představuji, tak je zbytečné, aby zabíral místo někomu, kdo pracovat chce, i když třeba nemá takový talent. Tito kluci nejsou v přípravě jen proto, že skončili v juniorce a jsou slávisté, ale musí mít perspektivu směrem k áčku. Věřím tomu, že ten potenciál mají. Skok z druhé juniorské ligy do Chance ligy je samozřejmě obrovský. Třeba ho někteří zvládnou během tří čtyř měsíců, ale z mého pohledu potřebují získat především na začátku sezóny zkušenosti ve druhé lize a tam nám ukázat, že na Chance ligu mají. Pokud nám někdo v srpnu v přátelských utkáních ukáže, že může být platný hned, tak samozřejmě není jediný důvod ho nepostavit, ale z minulosti víme, že ten přechod je hodně složitý.

Stáli jste o setrvání některých hráčů, kteří po minulé sezóně odešli?
Rozdělil bych to. Byli hráči, kterým končila smlouva, a rozhodli jsme se ji neprodloužit, protože jsme chtěli typologicky jiné hráče. Byli hráči, kteří měli smlouvu ještě na další sezónu, ale chtěli jsme dát šanci jiným hráčům – těžké rozhodování bylo především u Jindry Baráka a Pavla Mrni. Věřili jsme, že hlavně Pavla nahradíme snáz, než se nám momentálně daří. Už jsme byli blízko podpisu s jedním útočníkem, který dal nakonec přednost jiné nabídce. Věříme ale tomu, že jsme udělali správný krok. Jediný hráč, se kterým jsme chtěli prodloužit smlouvu a nepovedlo se to, byl logicky Karel Klikorka, ale těžko jsme mu mohli bránit v extralize. Jsme rádi, že Karel tu udělal progres, a přeju mu, aby si na Kladně vybojoval stálé místo.

S týmem zatím netrénuje kapitán Tomáš Knotek, který se zotavuje po operaci. Máte představu, kdy by se mohl zapojit?
Informace jsou každý týden bohužel trochu jiné. Tomáš se zranil v listopadu a od té doby byly asi čtyři diagnózy a osm termínů návratu už v průběhu sezóny. Teď je půlka května a ani v tuhle chvíli nevíme, kdy se začne připravovat. Jeho zranění bylo bohužel hodně nečitelné a nepříjemné, ale je po operaci a věříme, že dopadla dobře. Během několika týdnů by mohl být v plné přípravě, ale jestli to budou tři týdny nebo šest týdnů, se dá těžko odhadovat. Záleží na tom, jak bude jeho tělo reagovat. Pořád je ale dost času, takže nepanikaříme a věříme tomu, že i kdyby se Tomáš zapojil ve druhé polovině června, tak je dost času, aby se na sezónu dobře připravil.