Slavia vybojovala mistrovský titul!

Ve stotřetím roce své existence to dotáhla pražská Slavia až do svého ráje v podobě mistrovského titulu. Díky brance Michala Supa v polovině zápasu zvítězila v Duhové aréně 1:0 a výbornou obranou již domácím nedovolila srovnat. Roman Málek udržel 16. nulu v sezóně, celý tým podal heroický výkon a v nejdramatičtější finálové sérii samostatné české ligy přispěl každý hráč svým dílem k tomu, že všichni příznivci sešívaných barev mohou teď začít slavit. HOŠI DĚKUJEM!

Damoklův meč se v sedmém rozhodujícím zápase vznášel nad oběma finalisty stejně vysoko a do posledního místečka zaplněná aréna přihlížela zpočátku opatrné hře, kde se šance na vstřelení branky rodily velmi těžce. Slavia, poučena z předchozí porážky, se tentokrát neuchýlila k sebevražedné pasivitě a držela s opět favorizovanými Pardubicemi krok. Do střeleckých pozic se však hosté příliš nedostávali a i v jediné vážnější situaci, kdy puk změnil směr až po teči konce Svobodovy hole, střílel Jaroš z uctivé vzdálenosti.

Přemíra nervozity měla za následek relativně velké množství nepřesností na obou stranách, dramatické okamžiky před Málkem byly povětšinou důsledkem „nevynucených chyb“ slávistické rozehrávky. Klepiš propadl na útočné modré, a Sýkora v nájezdu dvou proti jednomu trefil Málka do ramene, Duda namazal obránci Mudrochovi a Sailer šokoval spoluhráče přesným pasem na pardubického Sýkoru. Jinak se příběh první třetiny odehrával většinou ve středním pásmu, kde Pardubice vystavily pro útočníky Slavie takřka neprostupnou zeď, umožňující jen nepříliš nebezpečné výpady zdálky.

Nejhezčí okamžik taktické bitvy měl na svědomí Kolář. Při avizovaném vyloučení Kadlece se šikovně prosmýkl kolem slávistického obránce a pokusil se na Málka vyzrát bekhendovým blafákem. Neúspěšně, v úvodní dvacetiminutovce se diváci gólu nedočkali.

Ostrý výpad Dudy se Sailerem v úvodu druhé části naznačil, že Slavia hodlá výrazně přidat na důrazu v útoku. Rychlým objetím branky se snažil Svobodu zaskočit i Hruška a hra se poněkud vymanila ze výrazně defenzivního pojetí. Bylo strhující sledovat, jak v sobě hráči obou týmů nacházejí poslední síly a zápas s každou přibývající minutou gradoval. Druhý atak Dudy v tandemu se Supem skončil krom nebezpečné střelecké příležitosti roztržkou Beránka s Mikeskou.

Do třetice už ale nezkrotný rebel zvedl ruce nad hlavu. Beránek vybojoval u zadního mantinelu puk, Duda jej geniálně posunul zpoza branky na volného Michala Supa, který švihem zavěsil pod víko Svobodovy klece. Čekání na gól tak bylo u konce a začala se odvíjet další část rozhodujícího zápasu o titul: srdnatý boj Pardubic o vyrovnání a na druhé straně neméně obětavá snaha Slavie o udržení náskoku.

Domácí se vrhli do útoku, třikrát během jediného střídání ohrožoval Málka Kropáč. Slavia se stáhla, uzamkla své obranné pásmo a jen občas se vydal na osamocenou pouť do útočné třetiny některý se slávistických forvardů, čekajíc na nenadálou chybu soupeře. Ta přišla pouze z hole Zábranského, po které měl na lopatě gól Hruška. Svoboda jeho ránu do protisměru vytěsnil vyrážečkou.

Dech beroucí souboj vůle měl své hrdiny okamžiku. Pištěk napálil ze tří metru Málka do ramene. A opět slavistický fantom, v klíčovém zásahu celé série vychytal umístěnou dělovku Lubiny ihned po vhazování. Puk našel ve své bleskurychlé lapačce. Pardubická touha o zvrat se rozbíjela o zkonsolidovanou obranu Pražanů, kterým do karet hrála i přízeň štěstěny. Mnoho střeleckých pokusů domácích, hnaných frenetickým publikem, se odráželo od bruslí či holí mimo Málkovu branku.

Drama vrcholilo v posledních minutách. Svoboda zaujal místo na střídačce, Pardubice se v šesti pokusily zvrátit nepřízeň osudu. Hráči na střídačce zaujali postoj inspirovaný Naganem – tým se chytil kolem ramen a přihlížel rozuzlení předlouhé série. Blažek dvakrát vyzrál na specialistu vhazování Beránka, který se nakonec vyfauloval s bitce s Mikeskou. Puky však ve všech případech kontroloval Málek. Rozhodnutí po přetlačované se Zábranským odmítl Hejda, který vyčerpán udeřil nazdařbůh do puku a z několika kroků minul opuštěnou klec. Nejlepšímu střelci Slavie ve finále však tento okamžik nikdo vyčítat nebude. O pár vteřin později totiž vypukla na ledě vřava hráčů v červených dresech, kteří nakonec vybojovali pro Slavii historicky první mistrovský titul.

Statistický koutek

Statistiky zpracovali: Ladislav Kučera a Radek Vokál

Střely na bránu + mimo Pardubice Slavia Blažek 2+1 Čáslava 1+0 Duben 0+1 Kolář 1+3 Kropáč 3+0 Kudrna 1+1 Koukal 1+0 Lubina 1+5 Mudroch 1+2 Pácal 1+0 Pištek 1+1 Pospíšil 2+0 Průcha 2+0 Novotný 0+1 Rolínek 1+0 P.Sýkora 4+2 Tvrdík 1+0 Zábranský 3+1 celkem 44 12, 13, 19 Antoš 0+0 Beránek 4+2 Dlouhý 1+0 Duda 5+3 Graňák 0+0 Fadrný 1+1 Jaroš 2+2 Hejda 2+3 Hruška 3+1 Kadlec 0+4 Klepiš 0+0 Kolařík 0+0 Kopecký 3+3 Novák J. 1+0 Posmyk 0+0 Sup 2+0 Sailer 0+2 Šaffer 0+2 celkem 47 14, 20, 13 Přesné + mimo a zblokované Všechny pokusy celkem Všechny pokusy po třetinách

Statistika vhazování Pardubice Slavia Blažek 20:8 Janecký 6:6 Kudrna 1:2 Lubina 0:1 Mikeska 11:13 Průcha 4:8 Tvrdík 4:0 celkem 46:38 úspěšnost 55 % Antoš 9:11 Beránek 11:21 Duda 0:1 Fadrný 2:3 Klepiš 4:5 Kopecký 12:4 Sailer 0:1 celkem 38:46 úspěšnost 45 % Brankáři Pardubice Slavia Svoboda 96,0 % zásahy 23 góly 1 Málek 100 % zásahy 26 góly 0 Nejlepší hráči Pardubice Slavia P.SÝKORA Svoboda Kolář MÁLEK Duda Kadlec

Gólová situace

34. Sup - Beránek přikopl v souboji s Pácalem puk Dudovi, ten zajížděl za branku ale nezištně ještě přihrál Supovi před branku. Ten byl nekrytý, Janecký přispěchal pozdě a Sup tak mohl trefit z voleje horní růžek branky.
Vladimír Růžička: Chtěl bych hlavně poděkovat všem lidem kolem hokeje na Slavii. Je to naše malé Nagano. Jsem na naše hráče hrozně pyšný. Celou sezónu hráli výborně a nakonec dokázali porazit Pardubice, s čímž jsem osobně ke konci už moc nepočítal. Klukům jsem řekl, že nemáme co ztratit, že maximálně skončíme druzí. Pardubice byly pod tlakem, my jsme naopak mohli hrát uvolněně, navíc se nám v Pardubicích letos docela dařilo. Doufal jsem, že bychom mohli domácí potrápit, kluci nakonec zahráli výborně a vyhráli.

Miloš Říha: Byli jsme nervóznější, než Slavia. Až moc jsme podlehli důležitosti zápasu, navíc jsme hráli na domácím hřišti, byli jsme favorité, zatímco Slavia mohla hrát v pohodě, ta mohla jen získat. Na svůj tým jsem za to, co dokázal, pyšný.