30. září
Slavia Přerov
18:00
3. říjen
Vsetín Slavia
17:00
VSTUPENKY
Permanentky Informace o vstupenkách Vstupenky online
MLÁDEŽ
19. dubna 2020

PANE TRENÉRE: Na střídačce od dvaceti. Mám ke klukům blíž, říká Kotyra

V prvním roce juniorky si Martin Kotyra zpřetrhal vazy v koleně a návrat k hokeji na nejvyšší úrovni se už nepodařil. Slávistický odchovanec se tak rozhodl začít s trénováním. Po prvních zkušenostech z Letňan se vrátil do Slavie, kde v minulé sezoně trénoval žáky čtvrté a páté třídy.

Vítáme vás u desátého dílu seriálu PANE TRENÉRE, ve kterém vám představujeme trenéry slávistické mládeže. Prostřednictvím rozhovorů vám přinášíme podrobné profily těch, kteří se zasazují o to, aby Slavia vychovávala ty nejlepší mladé hokejisty.

Předchozí díly:
František Pomahač | Jiří Doležal | Petr Macek | Ladislav Slížek | Tomáš Kucharčík | Petr Tejral | Vladimír Dohnal | Jan Chábera | Adam Tomášek

Vrátil se do Slavie, do prostředí, které dobře zná. Namísto běžného trénování se ale Martin Kotyra musí znovu učit novým věcem. Vládní nařízení v současné době neumožňuje vést tréninky klasickou formou, a tak je 27letý trenér vede distanční formou. „Víme, že existuje spousta cvičení, která se dají dělat doma,“ ujišťuje.

Zdá se tedy, že jste se s nelehkou situací v roli trenéra popral dobře. Zvládáte ji osobně takto úspěšně?
Mám výhodu, že bydlím v rodinném domě s docela velkou zahradou. Na zahradě je pořád co dělat. Naštěstí je k tomu i hezky, takže to jde. Pro miminko mojí sestry jsme zrovna udělali pískoviště, takže se vždycky něco najde.

Přerušení společných tréninků asi žákům zrovna neprospělo...
Všechny kluky, co na Slavii trénuji, ten hokej strašně baví a to je velmi důležité. Mají tam i skvělou partu. Bezpochyby je mrzí, že si nemůžu společně zahrát ani fotbal někde venku. Nastavili jsme si ale takový tréninkový formát, kdy klukům posíláme tréninková videa. Jsem rád, že mi pak zpět posílají videa, jak sami cvičí. To je pěkná zpětná vazba. Dá se to řešit takovouto distanční formou, i když to samozřejmě ten kontakt nenahradí.

Asi jste si i vy musel na novou formu tréninků zvykat. Bylo to pro vás složité?
Je to samozřejmě něco úplně jiného. Snažím se klukům posílat každý den nové cviky, aby je to bavilo a nedělali pořád to samé dokola. Je samozřejmě smutné, že člověk nemůže na led. Zvykat si na to už tak ale pro mě tak složité nebylo – i díky tomu, že se kromě tréninků hokeje věnuji i trénování fitness. Vím tak, že existuje spousta cvičení, která se dají dělat doma.

K mladšímu trenérovi si hráči dovolí víc

Pojďme už ale k vašemu trénování za normálních okolnostech. Začal jste v hodně mladém věku. Jak jste se k trénování dostal?
První rok jsem si v juniorce zpřetrhal vazy v koleni, což hodně poznamenalo moji kariéru. Celou sezonu jsem kvůli tomu nehrál a už to potom nebylo ono, i když jsem se snažil k hokeji vrátit. Koleno nebylo prostě ideální, abych dál hrál. Tak jsem si říkal, co budu dál dělat. U hokeje jsem chtěl zůstat. Naštěstí přišla nabídka na trénování. Začalo mě to hrozně bavit a v současné době mě to baví ještě více než samotné hraní.

Kolik vám bylo let, když jste začínal s trénováním?
Asi 20 nebo 21 let.

Bylo to pro vás kvůli věku složitější začít? Jak jste získával respekt od hráčů i jejich rodičů?
Někteří rodiče to rozhodně nebrali, že je tam mladší trenér. Chtěli raději staršího, zkušenějšího. Na druhou stranu si myslím, že mladší trenéři obecně mají daleko větší perspektivu. Mají větší touhu do tréninků přidávat moderní trendy, což je důležité. I kluci to vždycky brali skvěle. U těch starších kategorií by asi nebylo dobré, kdyby je trénoval někdo jen o pár let starší než samotní hráči. U těch menších kluků je to i výhoda – máme k nim jako mladší blíž.

Vnímají to i samotní hráči, že je trénuje mladší trenér?
Berou ho asi jako jakéhokoliv trenéra. Samozřejmě si asi k mladšímu dovolí víc. To k tomu asi patří. Nejsem rozhodně typ trenéra, který by si musel od kluků držet nějaký odstup. Jsem rád, že k nim mám díky tomu blíž a že mě berou spíše tak nějak lidsky než jako obrovskou autoritu.

„Měl jsem velkou radost, když mi přišla nabídka jít trénovat do Slavie. Stále si to užívám.“
Kotyra má za sebou první sezonu jako slávistický trenér

Asi je obecně práce s mládeží specifická. Je to těžší než práce s dospělými?
Mladý kluci se hlavně učí dovednosti, nejsou ještě tolik silově vybavení. U starších hráčů je to pak hlavně o taktice. Mladí kluci se potřebují hlavně vyhrát a získat tyto dovednosti.

Zrovna u hráčů kolem té čtvrté nebo páté třídy, které trénujete, není asi úplně snadné udržet jejich pozornost. Nemyslíte?
Na Slavii jdou kluci jdou rovnou ze školy na tréninky, takže mezi tím nemají moc času. Ze začátku jsou z toho takoví rozjívení a musí si na to zvyknout. U těchto kategorií je to vždycky podobné. Někdy mají den, kdy poslouchají a jezdí jako hodinky, jindy je to složitější. Mým cílem je samozřejmě je udržet v rámci nějakých mantinelů a přesvědčit je k tomu, aby do toho dali všechno.

Na Slavií jste před tím prošel i všemi mládežnickými kategoriemi. Dá se tak říct, že jste se po prvních letech trénování v Letňanech vracel do známého prostředí, nebo si myslíte, že se toho na Slavii za tu dobu hodně změnilo?
Bylo to návrat do dobře známého prostředí. Ledaři i lidé na vrátnici zůstali stejní. Potkával jsem i podobné trenéry, i když tam samozřejmě lehká obměna proběhla. Hlavně zimák jsem znal velmi dobře. Moc rád jsem se na něj vrátil. Měl jsem velkou radost, když mi přišla nabídka jít trénovat do Slavie. Stále si to užívám. Teď mám za sebou první rok a rozhodně rozhodnutí se vrátit nelituji.

Kromě hráčské kariéry jste se na trenérskou kariéru připravoval i na vysoké škole. Co jste konkrétně studoval?
Vystudoval jsem VŠTVS Palestra, konkrétní obor sportovní management. Hlavním benefitem byla možnost absolvovat nejrůznější kurzy: od instruktora fitness, přes plavání až k lyžování. Tato škola se mi jevila jako ideální možnost, jak dál pokračovat ve studiu. Líbilo se mi, že na tuto školu chodili i sportovci. Vím, že tam studovala Sáblíková a další.

Teď už máte za sebou první rok trénování na Slavii. Kam byste se v následujících sezonách chtěl z osobního hlediska posunout?
Od příští sezony budu trénovat první třídu, na což se těším. Chtěl bych ji dotáhnout až do páté třídy, pokud to bude možné. Hraní už mám za sebou, už si půjdu zahrát tak možná s hobíkama. V trénování se ale chci dál zlepšovat, člověk se pořád učí a já se toho na Slavii naučil už hodně. Věřím, že s přibývajícími lety se toho budu učit stále víc a víc. Pro všechny trenéry je samozřejmě cílem trénovat starší kategorie či áčko, k tomu je ale třeba se propracovat.

Co vás baví kromě hokeje?
Mám rád celkově sporty. Teď jsem si postavil vlastní tělocvičnu, vlastní fitko. To mě hodně baví. Stejně tak mě baví práce s dětmi. Sestře se narodilo miminko, takže teď je ze mě i hrdý strejda.

Autor David Soumar
Nepřehlédněte
OHLASY 27.9.2020

Pomohl nám gól do šatny, říká Kružík. K výhře přispěl gólem a nájezdem

Na ledě dostává hodně prostoru, nastupuje na oslabení i do přesilovek. Daniel Kružík se trenérům za důvěru odvědčuje výkony na ledě, v pěti zápasech zaznamenal dvě branky a dvě asistence. Trefil se i ...

Číst více
SESTŘIHY 27.9.2020

Sestřih zápasu: Slavia - Vrchlabí 4:3sn

Podívejte se na sestřih gólů a všech samostatných nájezdů z utkání 5. kola Chance ligy, ve kterém Slavia porazila v Edenu nováčka z Vrchlabí 4:3.

Přehrát video
OHLASY 26.9.2020

Nula v nájezdech? Nebyla to zas tak těžká práce, culí se Michajlov

Sešívaní prodloužili proti Vrchlabí vítěznou sérii a lví podíl na tom měl gólman Martin Michajlov. Pochytal dvaatřicet střel a v samostatných nájezdech nepustil za svá záda ani jeden puk. „Kluci ...

Číst více
ZÁPASY 26.9.2020

Čtvrtá výhra v řadě! Slavia porazila Vrchlabí

Hokejisté Slavie vyhráli čtvrtý zápas v řadě, v Edenu porazili Vrchlabí 4:3 po samostatných nájezdech. Rozhodující nájezd vstřelil Filip Kuťák, o dvě branky v základní hrací době se postaral Tomáš ...

Číst více