120 zajímavostí nejstaršího klubu: První milníky klubové historie

Slavia si v letošní sezoně připomíná 120 let od svého založení. Během nich zažila triumfy i neúspěchy, prošlo jí mnoho hráčů, trenérů a funkcionářů a ovlivnila životy několika generací fanoušků. Pojďte se s námi podívat na 120 zajímavostí týkajících se začátků klubu, mistrovských titulů, rekordů, reprezentantů, trenérů a individuálních výkonů.

120 zajímavostí, 1. část: První milníky klubové historie

• 31. května 1895 vznikl Studentský klub Slavia. Tvořili ho studenti Univerzity Karlovy, kteří provozovali různé sporty včetně bandy hokeje, jenž byl předchůdcem ledního hokeje a hrál se na suchu i na ledě. První oficiální trénink na ledě se uskutečnil na konci roku 1900, přesné datum ale dochované není.

• 6. ledna 1901 odehráli hokejisté SK Slavia první zápas v bandy hokeji na ledě v Čechách i v celém Rakousku-Uhersku. Proti Bruslařskému závodnímu klubu vyhráli 11:4. V sestavě Slavie nastoupili Pressler, Klecanda, Semanský, Kindl, Stáňa, Moučka a Krýž, který vstřelil šest gólů.

• První utkání sehrála Slavia na ledové ploše uprostřed cyklistické dráhy na Závodišti v Praze-Bubnech. Kromě toho působila na Letné, kde se musela o pozemky dělit s týmem LTC.

• O první překlad pravidel kanadského hokeje se zasloužil slávistický hráč a funkcionář Josef Gruss. Originální výtisk získal z Velké Británie v roce 1906, přeložil ho a v následujících letech začal šířit.

• Už v listopadu 1908 byl do nově vzniklé Mezinárodní federace ledního hokeje přihlášen Český svaz ledního hokeje. Postaral se o to sportovní funkcionář SK Slavia Praha Emil Procházka, který tak učinil i přes to, že svaz oficiálně vznikl až o měsíc později.

• Hráči bandy hokejového týmu SK Slavia Praha byli hojně zastoupeni v prvním skutečném hokejovém zápase české reprezentace. 23. ledna 1909 se postavili v Chamonix domácí Francii. Tým tzv. prvních mušketýrů, pro které byl kanadský hokej novým sportem, prohrál 1:8. Slávisty reprezentovali Josef Gruss, Jaroslav Jarkovský, Otakar Vindyš, Jan Fleischmann či Ctibor Malý.

První fotografie historie českého ledního hokeje představuje první hokejový tým, tvořený především hráči Slavie, zleva Vindyš, Hammer, Gruss, Fleischmann, Jarkovský, Pallausch a Malý.

• V únoru 1909 uspořádali slávisté na Letné první hokejové Mistrovství zemí Koruny české. Sedmičlenný turnaj zakončili ve finálovém utkání se žižovským Českým spolkem pro zimní sporty a zvítězili 8:1. Na turnaji se taky poprvé střetli se Spartou, vyhráli 4:0.

• Josef Gruss mohl při prvních překladu pravidel využít i svých osobních zkušeností z kanadského hokeje. Mladý student, později doktor medicíny a profesor se věnoval celé řadě sportů včetně tenisu, který si zahrál i na olympiádě v Londýně v roce 1908. Zúčastnil se prvního turnaje národního týmu v lednu 1909 a stal se prvním českým brankářem, který vychytal vítězství (2:0 nad HC Les Avants) a čisté konto!

• Kapitánské céčko nosil v mužstvu Mušketýrů z roku 1909 Jaroslav Jarkovský, mimo jiné výborný fotbalista. V prvních letech českého hokeje byl nejlepším střelcem národního týmu a stal se nejlepším střelcem na evropských šampionátech 1911 a 1912. V první světové válce obdržel válečné vyznamenání a k hokeji už se nevrátil.

• První gól reprezentačního týmu samostatného Československa. Takový zápis do historie si v roce 1920 připsal Josef „Boban“ Šroubek, který vstřelil úvodní branku na Letních olympijských hrách v belgických Antverpách. Podařilo se mu to v zápase o bronz se Švédskem, a protože to byl jediný přesný zásah utkání, jednalo se zároveň o první vítězný gól československého hokeje.

Tým z poloviny 20. let minulého století tvořený zleva Šroubkem, Stránským, klubovým tajemníkem Řezáčem, Vildou Loosem, Jirkovským, Kotrbou a Pušbauerem.

• Jeden z členů „prvních mušketýrů“ obránce Jan Fleischmann se podobně jako Gruss zapojil do vedení československého hokeje. V roce 1921 se dokonce stal novým předsedou Československého svazu kanadského hockeye, během toho ale stihl pracovat ve vedení Slavie, aktivně hrát a pískat jako rozhodčí. Fleischmann měl nastoupit k zápasu i v první ligové sezoně 1936/37.

• Hráči Slavie tvořili téměř kompletní kádr reprezentace na prvním hokejovém turnaji olympijských her v roce 1924. V Chamonix se jim nedařilo a skončili až pátí. Také museli strpět vysokou porážku 0:30 od Kanady.

• Premiéru v týmu Mušketýrů si kvůli nízkému věku ještě neodbyl, ve 20. letech ale Jaroslav Jirkovský patřil k nejlepším hráčům Slavie i národního týmu. Na ME v roce 1911 se stal nejen prvním českým kapitánem, ale také střelcem prvním branky. Až do roku 1927 vynechal jediný mezinárodní turnaj.

• Rivalita Slavie a Sparty trvá již od 20. let, a to nejen na ledě. Zákulisní spory dokonce v roce 1923 vyvrcholily odštěpením Sparty a dalších nespokojených klubů z Československého svazu kanadského hockeye a založením konkurenční Československé asociace kanadského hockeye.

• V roce 1924 se slávisté představili na prvním oficiálním Mistrovství ČSR, kde kvůli zmíněným sporům nehrála Sparta. Tým Slavie do turnaje nasadil dva týmy, které se střetly v semifinále – první sestava postoupila do finále, kde deklasovala Vyšehrad 17:0. Vítěznou trofej věnoval Mistrovství první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

• Zajímavostí prvních slávistických sestav byly také bratrské dvojice, které v klubu působily. Jan a Miloslav Fleischmannovi a Valentin "Vilda" a Josef Loosovi si zahráli i v reprezentaci.

• Od roku 1925 působila Slavia na kluzišti Paláce Pražských vzorkových veletrhů (dnešní Parkhotel). Hráči se mohli spolehnout na elektrické osvětlení, díky němuž trénovali i ve večerních hodinách. První utkání pod reflektory elektrického osvětlení sehráli sešívaní už v roce 1906.

• 6. listopadu 1932 byl slavnostně otevřen Zimní stadion na Štvanici. Působila na něm celá řada pražských týmů včetně Slavie, která v zimě hrála na přírodním ledě na Letné a v létě se uchylovala na umělý led na Štvanici.

• Slavia se zúčastnila první celostátní ligové soutěže v sezoně 1936/37. V osmičlenné soutěži se jí nedařilo. První utkání s jediným slovenským týmem HC Tatry prohrála těsně 1:2, se Spartou nestačila 0:8 a proti hegemonovi LTC utrpěla debakl 0:13. V základní části nakonec vyhrála dvě ze sedmi utkání, v baráži s Mladou Boleslaví však prohrála a sestoupila do nižší ligy.

• Kde hledat příčiny sestupu? Dá se říct, že Slavia si zapomněla vychovávat mladé hráče. Přesněji jim nedokázala nabídnout dostatečné uplatnění, což u části hráčů vedlo k tomu, že s hokejem skončili, u části pak k odchodům do jiných klubů.

Československý tým v roce 1924 v Chamonix s převahou hráčů Slavie. Zleva v civilu Miloslav Fleischmann, Vindyš, Šroubek, Jirkovský, Hamáček, Hartmann, Pešek, Pospíšil, Řezáč, Vilda Loos a Maleček.