120 let nejstaršího klubu: Titul z roku 2003 je nejkrásnější, který jsem zažil, vypráví Beránek

Olympijský vítěz z Nagana přišel do Slavie v roce 2001 jako velká posila se zkušenostmi z NHL a brzy se stal i kapitánem. V červenobílém nakonec získal hned šest medailí a později v Edenu také trénoval. Josef Beránek v rozhovoru mluví o svých hokejových začátcích, důležitých rozhodnutích i oslavách titulů.

S hokejem jste začínal v Litvínově, kde jste se také narodil. Jak vypadaly vaše první hokejové krůčky? A kdo vás k hokeji přivedl?
K hokeji jsem měl blízko odmala, přivedl mě k němu táta. Táta odehrál profesionálně za Litvínov několik sezón a posléze se stal jedním z nejrespektovanějších hokejových trenérů v Čechách. V litvínovském klubu jsem začínal jako žák a opustil ho až z „A“ družstva. Pak jsem pokračoval přímo do zámoří.

Hned devět sezón jste působil v kanadsko-americké NHL. V průběhu tří ročníků jste ale nastupoval také v dresu Vsetína, se kterým jste pokaždé získal extraligový titul. Jak náročné byly přechody mezi oběma soutěžemi?
NHL je nejkvalitnější soutěž, takže vždy bude herně náročnější, ale vzhledem k tomu, že jsem nastupoval za Vsetín, který měl nejvyšší ambice, tak se hrálo vždy na maximum. Přechody mezi soutěžemi jsem nevnímal.

V roce 1998 jste byl součástí českého národního týmu, který získal zlatou medaili na olympijských hrách v Naganu. Považujete tento úspěch za největší ve své kariéře?
Jestli se bavíme o komerčním úspěchu, tak určitě Nagano je něco, na co se nezapomíná. Jsem rád, že jsem za svou kariéru zažil takový úspěch. Atmosféra celé olympiády, všech zápasů, nasazení celého týmu a podpora českých fanoušků bylo něco jedinečného. Když se podívám zpět na svou kariéru, rád vzpomínám i na jiné sportovní úspěchy, ať už v NHL nebo národní extralize. Vždy to byly momenty umocněné konkrétním týmem a prostředím. Dovést Slavii k mistrovskému titulu považuji také za velký úspěch.

Do Slavie jste přišel před sezónou 2001/2002 jako velká posila. Před odchodem do Prahy jste ale dostal nabídku od Montrealu. Proč jste se tenkrát rozhodl pro Slavii? A jak velký vliv na transfer měl tehdejší trenér a váš spoluhráč z Nagana Vladimír Růžička?
Nabídku jsem dostal až po ústní dohodě se Slavií. Dohodu jsem prostě dodržel, nepřišlo mi fér na tom cokoli měnit. Jestli rozhodnutí bylo správné? Ani dnes nevím, zda jsem se rozhodnul nejlíp. Nikdo na můj transfer vliv neměl.

Oslavy prvního titulu byly nezapomenutelné

Vaše angažmá v pražském klubu nezačalo dvakrát šťastně. Po utkání proti Pardubicím jste měl zlomenou ruku a přišel jste o část sezóny. Jaké pocity jste tehdy prožíval?
V té sezóně jsem měl chuť se poprat o nominaci na olympiádu, tak jsem zranění nesl velmi špatně.

Už v dalším ročníku jste na dresu nosil kapitánské céčko. Jak rychle jste se s novou rolí ztotožnil?
Pro mě nosit C na dresu nebylo nikdy důležité. Ale když už jsem ho na dresu měl, pocítil jsem tu zodpovědnost a povinnost zastoupit tuto roli na 100 %.

Josef Beránek v zápase proti Pardubicím, 2007

Tehdy jste v útoku nastupoval s Radkem Dudou a Michalem Supem. Jak se vám s touto dvojicí spolupracovalo?
Oba patří do špičky českého hokeje, takže spolupráce byla na vysoké úrovni. Byli jsme, myslím, dobří parťáci, rozuměli jsme si na ledě i mimo mantinely.

Ve stejném roce přišel i váš první titul ve Slavii. Jaké na něj máte vzpomínky? A jak vypadaly následné oslavy?
Oslavy byly nezapomenutelné a vzhledem k partě, která v té době byla na Slavii, tak si myslím, že si všichni ty oslavy užili. Mám pocit, že celou sezónu provázela nezapomenutelná atmosféra, která vyústila právě titulem. Celý tým šlapal naplno a někteří hráči měli životní formu.

Vždy jsem začínal sezónu s tím, že chci vyhrát s týmem titul

Velmi povedený pro vás z hlediska osobních statistik byl ročník 2003/2004. Se 63 body jste se stal nejproduktivnějším hráčem základní části, stejný počin se vám podařil také v play-off. Hodnotíte tuto sezónu jako svou individuálně nejlepší?
Co se týče individuálních statistik, tak pro mě asi ano. Jen byla škoda, že jsme neobhájili titul, protože si myslím, že jsme hráli výborně.

Druhý titul se Slavií přišel v roce 2008, kdy jste v sedmém zápase finálové série porazili Karlovy Vary. V play-off vás ale dost limitovalo zranění...
V osmifinále jsem dostal do kolene a měl jsem natržený postranní vaz. Nemohl jsem plnohodnotně hrát, tak jsem s pomocí ortézy chodil pouze na důležité bule. O zbytek se postarali spoluhráči a já si na konci play-off šel s nimi pro titul.

Celkově jste za své působení ve Slavii získal hned šest medailí. Pokud jde ale o dvojici extraligových titulů, kterého z nich si vážíte více?
Titul z roku 2003 je určitě ten nejkrásnější, který jsem zažil.

Josef Beránek jako asistent trenéra v roce 2015.

Jako kapitán jste klub vedl do všech pěti účastí ve finále extraligy. Co to pro vás tehdy znamenalo?
Vždy jsem začínal sezónu s tím, že chci vyhrát s týmem titul. Někdy se povedlo a někdy byl soupeř lepší a vyhrál, ale jsem rád, že jsme vždy byli pro všechny soupeře velmi nepříjemný tým, který nebylo lehké porazit.

Jak jste prožíval slavnostní vyvěšení vašeho dresu s číslem 19 ke stropu O2 Arény?
Byl jsem na sebe hrdý. Měl jsem příjemný pocit ocenění.

Nejkrásnější zápasy jsou ty vítězné. Zapomenout bych ale nechtěl na žádný

V sezóně 2014/15, kdy Slavia sestoupila, jste u týmu působil jako trenér. Jak na celé období vzpomínáte? A jak jste sestup vnímal?
Vzhledem k tomu, že jsem na Slavii působil delší dobu, tak si myslím, že Slavia skončila s odchodem Mirka Tvrdého (bývalý prezident klubu a zástupce hlavního sponzora) a sestup už byl jen dopad.

S kým se vám ve Slavii v průběhu let hrálo nejlépe?
Nikdy jsem neměl pocit, že bychom měli nějakého hráče, se kterým se mi nehrálo dobře, ale jedno jméno zmíním, mé působení na Slavii mám spojené s vynikajícím hokejistou a klukem Davidem Hruškou.

Na který zápas v červenobílém dresu vzpomínáte nejradši? A je naopak nějaký, na který byste rád zapomněl?
Nejkrásnější jsou ty vítězné a na žádný bych nechtěl zapomenout. Vždy jsem rád hrál jakýkoliv a snažil se v něm zvítězit.

Klub nedávno oslavil 120 let od svého vzniku. Co byste Slavii popřál do budoucna?
Aby Slavia našla svou identitu a Standovi Tichému, aby získal podmínky pro návrat klubu do extraligy.